Oficiální vládní předpovědi, že za čtyři roky od vstupu do Unie budou průměrné mzdy 26 tisíc korun, nemusejí vyjít, tvrdí experti. Výdělky mohou růst jen tak rychle, jak si to mohou dovolit firmy, a u státních zaměstnanců je ovlivní i vývoj státního rozpočetu.

Ceny v Česku jsou zhruba na 40 procentech průměru Evropské unie. Cenovému skoku bude bránit koupěschopnost občanů. Při průměrné mzdě v ČR okolo 16 tisíc není možné, aby rohlík stál 15 korun. Stejné ceny nejsou ani ve všech zemích v západní Evropě. Vedle zemí kde jsou ceny vyšší, jako je například Rakousko, v Portugalsku, Španělsku či Řecku je výrazněji nižší hladina cen.

Pomohou si vysokoškoláci

Mzdy však neporostou všem stejně. Rychlejší růst platů budou mít vysokoškoláci působící v preferovaných oborech, jazykově vybavení - právníci, daňoví a finanční poradci - a dále kvalifikovaní dělnici. Jejich platy by se mohly do pěti let zdvojnásobit. Naopak lidé se základním vzděláním sice také zaznamenají růst, ale jejich platy se zvýší pouze asi o 80 procent.

Důležité je, že jestliže ekonomika jako celek si mzdově žila v prvním pololetí "nad poměry" - tj. růst mezd byl nepochybně značně vyšší než produktivita práce - tak v exportně klíčovém odvětví (průmysl) byla produktivita práce vyšší než růst mezd. Podle nynějších údajů produktivita ve zpracovatelském průmyslu vzrostla v prvním pololetí meziročně o 8,7 %, zatímco průměrná nominální mzda vzrostla o 5,9 %. "Růst mezd tak neohrozil exportní konkurenceschopnost průmyslových výrobců," říká Radomír Jáč z Commerzbank.

V delším výhledu (na příští rok) lze počítat se zpomalením růstu reálných mezd.

Mzdy v okolních zemích (údaje za rok 2002 v přepočtu na české koruny)
Maďarsko 15 500 korun
Polsko 17 000 korun
Slovensko 10 000 korun
Německo 73 000 korun
Rakousko 76 000 korun
ČR 15 857 (údaj za rok 2002)
ČR 17 084 (2. čtvrtletí 2003)