Expozice 25 Šibíkových velkoformátových fotografií začala svou pouť v Praze. Zaštítila ji nadační fond For Africa. Snímky vznikaly během dne, v noci je slum životu nebezpečný. "Bylo to hodně depresivní," shrnul své pocity autor.

Výstavu lze navštívit v Karlovarském Divadle na Divadelním náměstí od pátku 29. června do sedmého července.

Právo udělalo rozhovor s ženou, která v Kibeře pomáhá desítky let, profesorkou Lékařské fakulty Univerzity v Nairobi Elizabeth Ngugi. "Nepoužije-li kondom muž, musí ho použít žena," vidí zdánlivě jednoduché řešení smrtelné epidemie ochromující její zemi. Zatím nefunguje.

"Keňa zažívá lidskou katastrofu. Zdá se vám, že se vás to netýká? I v Česku přece žijí lidé s AIDS a může být hůř," říká bez obalu Ngugi. "Dospívají ve třinácti a ve čtrnácti umírají na AIDS," popisuje profesorka tragické vyhlídky dívek dorůstajících ve slumech. Právě toto souvětí se stalo mottem fotografické výstavy.

Sex za pár korun

Ngugi vidí jako hlavní problém šíření HIV prostituci vynucenou chudobou. Živí většinu žen na nairobském předměstí Kibera. Prodejem těla sytí sebe, děti a často manžela. "Muži plodí děti, a když je žena omrzí, odcházejí," líčí tamní každodennost Ngugi.

Vzpomíná na muže, který žil jak s matkou, tak s jejími dvěma dospívajícími dcerami. Všechny nakazil HIV a zmizel. Nemoc mají i jeho děti, získaly ji už v lůně matky nebo při kojení. Za jeden pohlavní styk v Kibeře zaplatí zákazník prostitutce v přepočtu asi 15 korun.

Muži kondom nechtějí

Každý druhý ze slumu má HIV. Muži přitom používání kondomů při sexu odmítají, i když jsou zadarmo. "Hájí se tím, že to nedělali ani jejich otcové, ani jejich dědové. Ženám říkám: musíte používat kondomy samy, když on nechce," popisuje osvětu Ngugi.

Cesta k vyléčení podle ní vede přes vzdělání a emancipaci žen. V rehabilitačním centru, které vede, se proto nedobrovolné prostitutky učí šít, stříhat vlasy nebo číst a psát.

"V miliónovém slumu je více než polovina lidí HIV pozitivních. Když se ženy nebudou muset prodávat, mají větší šanci se nenakazit," říká Ngugi. Dodává, že silné musejí být ženy i v soukromém životě. "Když budou moci muži říci: nebudu s tebou spát, protože spíš i s jinými, vyhrají. Musejí mít proto samy práci," vykládá.

Hladoví léky odmítají

Keňa je podle profesorky modelovou africkou zemí sužovanou HIV/AIDS. Nemoc zabíjí mladou generaci. Zůstávají sirotci. Prarodiče jsou příliš slabí, aby se o ně starali, a tak drobotina končí na ulici. Potravu získávají většinou jednoduše - prodejem těla. Ngugi říká, že hodně nakažených kvůli hladu nemá o léčbu zájem.

"Léků je poměrně dost, ale když máte prázdný žaludek, chce se vám po nich zvracet. Proto je mnozí odmítají," vysvětluje. Dostatek jídla by podle ní šíření smrtícího viru zbrzdil. Ngugi bojuje i za to, aby se z nemocných smylo stávající stigma. "Mlčí. Kdyby se přiznali, komunita je vyžene. Mlčí, a tím zabíjejí blízké," uzavírá.

Do Varů za polskými plakáty

Další z výstav ve Varech je expozice polských filmových plakátů. Představí průřez tvorbou předních polských výtvarníků, kteří se věnovali tvorbě filmových plakátů - F. Starowieyski, W. Górka, J.Erol, J. Flisak a další. Výstava bude probíhat po dobu konání festivalu v salonku Moser, v 1. patře hotelu Thermal.