Aneto, co vy a Vánoce? Slavily se u vás nějak výjimečně nebo tradičně?

Myslím si, že ve slavení Vánoc jsme nějak zásadně nevynikali ničím jiným. Co se týče štědrovečerní večeře, tak to bylo nějaké maso a bramborový salát. Kapr už potom šel do pryč. Nebyla jsem schopná přijmout to, že se na Vánoce zabije zvíře, to jsem nechtěla. Ještě ke všemu nejím maso, takže to šlo mimo mě. Já měla vždy nějakou speciální bramborovou kaši nebo něco takového. Vánoce jsme vždy trávili jako rodina.

Jaký vánoční dárek vás nejvíce potěšil a ulpěl vám v hlavě?

Tak když budeme mluvit o hmotných dárcích, tak je to naprosto evidentní. To byla moje první hi-fi věž a mám ji ještě teď. Dostala jsem ji asi když mi bylo deset let a to byl teda úplně ten největší dárek, který jsem kdy v životě dostala. Udělal mi obrovskou radost, konečně jsem mohla přehrávat CDčka, která jsem měla v šuplíku a nemohla jsem si je nikdy pustit.

Dovedete si představit netypicky prožité Vánoce či Nový rok pod palmami někde v Karibiku?

Naprosto dokonale si to dovedu představit. Mám sice ráda, když přichází podzim a zima, protože jsem takový zimní tvor. Ráda cítím tu atmosféru Vánoc, ale vůbec se nebráním tomu odjet po Štědrém dnu někam za sluníčkem a za mořem pod palmy.

Dáváte si nějaká novoroční předsevzetí?

Málokdy. Já mám víceméně předsevzetí každý měsíc, protože se pořád něco děje a stále přichází něco nového. Na přelomu roku jsou lidé uvolnění a dávají si strašně tvrdá novoroční předsevzetí, která nikdy nedodrží. A já bych byla přesně ten případ. (smích)