Článek
Vánoce patří pro většinu Maďarů k nejvýznamnějším svátkům roku. V Maďarsku mají Vánoce hluboké kořeny i proto, že druhý vánoční den si celý křesťanský svět připomíná svatého Štěpána, tedy jmenovce zakladatele historického maďarského státu. Vánoce jsou tak nejen církevním, ale skutečně celonárodním svátkem.
Vánoce začínají upečením tradičního svatoštěpánského koláče, který se v první adventní neděli uloží na okraj stolu a musí tam vydržet až do Tří králů. Pod ubrus se na začátku adventu uloží zrníčka obilí z poslední úrody a chomáček sena, symbolizující vděčnost dobrého hospodáře za dary země a přání dožít se napřesrok rovněž dobré úrody.
Na Štědrý den se i jako v jiných církevních zemích drží půst. Věřící člověk v tento den až do večere nejí vůbec nic, nebo jen velmi málo. Navíc i samotná slavnostní večere je bez masa, s výjimkou rybího, a jíst se smí až po půlnoční mši, tedy vlastně až na druhý den.
Dárku už před večeří
Dárky se rozdávají ještě před štědrovečerní večeří, která bývá bohatá a začíná hned po setmění nebo východem první hvězdy, kdy se rodina postaví ke stolu a pomodlí. Hospodář se skleničkou nového vína v pravici pronese svůj přípitek. V rodinách, kde se stále dodržují klasické ituály, pokropí hospodyně všechno v domě svěcenou vodou, pro kterou jezdí do kostela.
Vánoční hodování pokračuje rozdělováním jablka. Každý člen rodiny dá kousek svého jablka ostatním na znamení toho, že jeden s druhým mohou vždy počítat a jeden druhému budou vždy pomáhat. Výjimku tvoří pouze děvčata na vdávání, která si jablka ponechávají. Po novém roce s nimi mají vyjít na ulici a prvního chlapce, jež zahlédnou, toho si vezmou za muže.
U večeře nesmí chybět tenké oplatky s medem a česnekem, aby si v příštím roce každý zachoval zdraví. Potom přichází řada na tradiční a neodmyslitelné "halászlé", tedy rybí polévku, která musí být patřičně pikantní. Poté se jí smažená ryba, nejčastěji kapr, s bramborovým salátem. A to všechno je třeba zapít dobrým vínem, pokud možno z vlastní úrody.
Po večeři se v minulosti, zejména na venkově, chodívaly zpívat vánoční koledy pod okna sousedům v celé vsi, ale tento zvyk se již nedrží. Zato zúčastnit se půlnoční mše patří k důležitým společenským a církevním povinnostem a do kostela zajde na Štědrý den každý.