Jaké to bylo začínat v roce 2003? Z dětství si pamatuji, že nejpopulárnější byli papíroví Spider-Mani, Lobo, ale celé svazky byly hodně ojedinělé a kupovala je menší skupina zapálených fanoušků.

V komiksech se vlastně pohybujeme již od roku 1996, kdy jsme byli spoluvlastníky nakladatelství CREW, se kterým jsme se poté rozdělili. Cílili jsme na jinou žánrovou produkci a nechtěli jsme se nadále zabývat typickými superhrdiny a věcmi kolem, na které se trh u nás na začátku orientoval. My jsme tím vším byli už otráveni a šli si vlastní cestou.

Postupem času a tím, že jsem toho měl dost načteno, jsem zjistil, že to, co zajímalo mě a čtenáře, je někde jinde. Taková menší zajímavost, kterou ví malá hrstka lidí, je, že můj dědeček byl Eduard Fiker (český prozaik, dramatik a spoluzakladatel české detektivky pozn. red.), který formoval u nás spolu s dalšími dobrodružnou literaturu. Je tak vlastně hezké vidět, že to má člověk v genech, a tak já si vybírám spíše ta normální dobrodružství, do kterého mi ti superhrdinové moc nezapadají.

Za čím tedy jdete?

Vybíráme si například z portfolia vydavatelů Top Cow, Dark Horse nebo IDW, protože oproti mainstreamu se neřídí cenzurou. Vznikali hlavně začátkem 90. let a třeba Frank Miller se svým Sin City ukončil éru cenzury u komiksu. Tito vydavatelé se věnují tématům, která jsou dospělá, a to je přesně, co v tom hledám. Nechceme prodávat značku, ale kvalitu výsledného produktu. Například teď budeme vydávat Witchblade a věci kolem Artefaktů, což sám označuji za takové Superhrdiny 2.0. Je to něco, kam se podle mě měl ten mainstream ubírat, ale neubírá. Je škoda, že se k nám dostává málo věcí právě od Top Cow.

Myslíte si, že seriál Teorie velkého třesku, který se objevil na televizních obrazovkách v roce 2007, měl nějaký vliv na prodeje komiksů u nás?

Ne. Tohle většinou takový vliv nemá a k nám to nedolehlo. Je to dané také tím, že tam propagují právě hlavně ty superhrdiny a snad jen ve dvou dílech se tam objeví Hellboy apod. Zrovna tak ani filmy moc nepomáhají, protože u nás jsme komiksy uvedli už v době, kdy filmová zpracování ještě nebyla.

Takže filmy prodeje komiksů příliš neovlivňují?

My naopak sledujeme trend, kdy neúspěšný film poškodí značku komiksu. Například u kovbojského Jonaha Hexe, kdy museli celý film přestříhat kvůli špatným reakcím publika při zkušebních projekcích. Tohle se týká také například akčních Parchantů. Lidé to pak s tím mají spojené a říkají si, že když byl ten film špatný, tak zákonitě musí být i komiks. Naštěstí se našlo hodně lidí, kteří by si přáli, abychom vydali i zbytek Parchantů a to bychom rádi v budoucnu udělali.

Frank Miller a jeho Sin City patří u nás mezi ty nejslavnější komiksy. Jak čtenáři u nás přijali jeho kontroverzní Teror ve jménu víry? V zahraničí ho dokonce někteří kvůli tomuto dílu zatratili.

Mě vlastně rozesmutnilo to, v čem ta kontroverze tkví. Lidé byli otrávení z toho, že tam nefiguruje Batman. Frank Miller to začal kreslit původně právě s Batmanem, ale pak se tam začala objevovat vážnější témata, že Batman nezabíjí a spolu s ním ostatní superhrdinové. Pak mu odešel editor do Legendary Pictures a Miller si uvědomil, že bez něj ten projekt nemůže dokončit, tak odešel za ním.

Ukázka z kontroverzního komiksu Ve jménu víry od uznávaného Franka Millera

Ukázka z kontroverzního komiksu Ve jménu víry od uznávaného Franka Millera

FOTO: nakladatelství Comics Centrum

Ke konci to i vypadá, že to bylo jeho rozhodnutí, aby Batman nebyl v hlavní roli. Co se týká přijetí, tak lidé, kteří od toho nečekají dalšího Batmana, tak ho hodnotí velice kladně, a to i kupodivu levicově orientovaní čtenáři. Jedna zajímavost ke zpracování české verze - knížka je tištěna barevně, aby hodně vynikla černá barva. Oproti Sin City, které se tiskne dvoubarevně, toto je regulérní čtyřbarva.

Kdybyste měl odhadnout věkový průměr vašich zákazníků, kde se asi tak pohybujeme? Vyvíjí se tento trend nějak?

My zajímáme lidi zhruba tak od 24 let výš, ale teď se snažíme získat i mladší publikum. Třeba u Hellboye se někdy kolem pátého dílu vyměnila a zvětšila základna čtenářů. Kvůli nešťastným ukázkám či špatným překladům si vyvodili, že to je takový Lobo. Pak ale zjistili, že je to silně ezoterické a zmizely problémy s prodejem. Tam se tedy to publikum vyměnilo a začali to kupovat hlavně čtenáři, které to zajímá a sérii to nakoplo.

V nabídce máte hlavně komiksy pro dospělejší publikum. Slaví právě díky tomuto zaměření systém vydávání komiksů „Na přání“?

Osobně si myslím, že systém „Na přání” funguje hlavně díky naší snaze lidi v ničem nezklamat. Je to o obrovské důvěře a jednak i o tom výběru. Lidé nám věří a pak nám například na sociálních sítích píší, že tento komiks neznají, ale věří nám a pořídí si ho. Zajímavé je to, že je lehčí prodat dražší komiks spíše mladšímu čtenáři, protože v dnešní době disponují mnohem většími financemi než dříve.

To naopak dospělý čtenář musí řešit složenky, výdaje na živobytí a musí si tak ten rozpočet upravit. Toho mladšího toto netrápí. Na druhou stránku dospělejší publikum má výhodu v tom, že ví, co chce, a umí si vybírat. My se zaměřujeme spíše na komiksy, ve kterých jsou emoce a to je ten velký rozdíl oproti mainstreamu. Snažím se tedy vydávat hlavně to, co si chci sám přečíst.

Když se musí něco zafinancovat ve větším, tak se dá využít výjimečně i crowdfunding, který teď využíváme třeba i při vydání Witchblade.

Sara ze série Witchblade si získává fanoušky po celém světě. Pro ženy je to silná bojovnice a pro muže naopak sexy hrdinka.

Sara ze série Witchblade si získává fanoušky po celém světě. Pro ženy je to silná bojovnice a pro muže naopak sexy hrdinka.

FOTO: nakladatelství Comics Centrum

U nás překvapivě sledujeme trend, že většina našich zákazníků nejsou singles, ale jedná se o páry, které si kupují komiksy společně. Stejně tak máme hodně čtenářek, a to si myslím, je hlavně kvůli tomu zaměření komiksů, které vydáváme.

Lákají méně odborné čtenáře na první pohled spíše brutální komiksy nebo komiksy z jejichž stránek je vzývají polonahé ženy?

Ne. Tohle moc nerozhoduje. Lidé u našich komiksů dostanou to, co chtějí. Čekají, že se u toho pobaví, a to je pro ně to nejdůležitější. Stejně tak rozhoduje výtvarná stránka, protože hodně čtenářů působí v reklamních agenturách nebo jsou výtvarníci, ale najdou se také kupodivu i policisté, dělníci či jeden pořádný pankáč.

Ona je Witchblade

Sara Pezziniová jako Witchblade

FOTO: nakladatelství Comics Centrum

Jaké komiksy jsou v dnešní době v České republice nejpopulárnější? Jsou to staré známé značky, jako je Hellboy, Bažináč, Hellblazer, nebo se mezi ně dostávají i nějaké novoty, jako například Sága?

Nám přibývá nejvíce fanoušků u Hellboye. Máme držáky v podobě Sin City, 300, Vrány, či Krajiny půlnočních stínů. Ty můžeme tisknout pořád a budou se vyprodávat. Osobně si myslím, že 300 nebo Sin City budu tisknout klidně i dalších dvacet let.

Proč jste se rozhodli vydat Witchblade?

Witchblade je takový dlouhý projekt. První věci už u nás vyšly před šestnácti lety, ale pak byl problém se získáním dalších práv a hlavně podkladů. Teď jsme konečně dostali tu možnost a použitelné podklady. Navíc málokdo si uvědomuje, jak je ten svět Artefaktů velký. V podstatě mi plánujeme, že to bude nějakých šest až sedm knížek Witchblade, potom čtyři knížky Darkness, které budeme dávat do Witchblade, aby to vyšlo, a pak bychom se rádi posunuli právě do těch Artefaktů. Je to celé v horizontu šesti až sedmi nadcházejících let, protože musíme dohnat těch dvacet roků, kdy to tu nevycházelo, jelikož to nebylo technicky možné.