Japonský dobrodruh se na Everest vydá sám a bez kyslíkového přístroje. I základní činnosti jako zavazování tkaniček či držení cepínu mu přitom činí potíže, protože kvůli omrzlinám přišel v minulosti o konečky prstů, píše agentura Reuters.

Nepálské úřady se zatím marně pokoušejí nalákat horolezce zpět na Mount Everest a právě Kuriki by jim v případě úspěchu mohl udělat dobrou reklamu. Proto také ministerstvo turistiky Japonce o víkendu představilo sezvaným novinářům. Mnoho zkušených šerpů nicméně varuje, že stezka stále není bezpečná, a dokonce na ní chybějí lana a žebříky.

V úterý Kuriki odcestoval letadlem do hor, aby se před výstupem na Everest plánovaným na příští měsíc aklimatizoval.

„Jistěže jsem nervózní a mám obavy,“ prohlásil před novináři. „Před pokusem o zdolání Everestu je to přirozené, zvlášť pak po (dubnovém) zemětřesení a v tomto ročním období,“ dodal.

Sázka do loterie

Nejhorší zemětřesení v dějinách Nepálu zabilo v dubnu v 9000 lidí a v květnu po něm následovaly další silné otřesy.

„Kuriki bude stoupat na Everest v době, kdy panují ve světě pochybnosti ohledně bezpečnosti Nepálu po zemětřesení,“ řekl ministr turistiky Kripasur Šerpa. „Toto bude příklad pro další návštěvníky, aby přijeli.“

Řada horolezců ale varuje, že pokus Japonce je příliš velkou sázkou do loterie. Ang Cering Šerpa, šéf jedné z největších kanceláří, která organizuje výpravy na Everest, označuje plánovaný výstup za lehkomyslnost. V podzimní lezecké sezóně je podle něj pokaždé zdolávání této hory nebezpečné, protože počasí je chladnější než na jaře. Existuje také větší riziko lavin či smetení členů expedic z horského svahu silným vichrem. „To, k čemu se (Kuriki) chystá, je nesmírně riskantní,“ uvedl Ang Cering Šerpa.

Legendární americká novinářka Elizabeth Hawleyová, která pod Himálajem žije již 50 let, uvedla, že propagace Kurikiho výstupu ukazuje, jak zoufale se nepálská vláda snaží oživit turistický průmysl. Podporuje tohoto „šíleného muže“, aby přesvědčila svět, že jsou expedice bezpečné. „Chopí se jakékoli příležitosti, aby přiměli lidi vrátit se zpět do země,“ konstatovala Hawleyová.

Nejraději má osamocené výstupy

Japonec chce dosáhnout vrcholu Mount Everestu, který se tyčí do výšky 8848 metrů nad mořem, do poloviny září. Zvolil si k tomu tradiční cestu jihovýchodní stěnou, kterou postupovali také první pokořitelé hory, Sir Edmund Hillary se šerpou Tenzingem, v roce 1953.

Tým šerpů by měl tento týden začít opravovat stezku přes zrádný ledopád Khumbu, který musí horolezci překonat, než se dostanou na vrchol. Cesta přes ledopád, nacházející se mezi základním a prvním výškovým táborem, je za normálních podmínek zabezpečena fixními lany a žebříky. Stezku však zasypala při zemětřesení 25. dubna jedna z lavin, zatímco další pohřbila polovinu základního tábora.

Kuriki prohlásil, že dává přednost výstupům na podzim a o samotě, s minimálním množstvím vybavení. „To je ta nejčistší podoba lezení, a vyplatí se kvůli ní riskovat,“ tvrdí. Žádná mimořádná předběžná opatření neudělal. Podle něj je horolezectví nebezpečný sport a on bude muset spoléhat na své instinkty.

Čtyři neúspěchy

Kuriki se v předchozích šesti letech vydal na Everest sám již čtyřikrát, pokaždé ale byl nucen výstup přerušit. V roce 2012 strávil dva dny ve sněhovém záhrabu v nadmořské výšce 8229 metrů v teplotách nižších než minus 20 stupňů Celsia. Tehdy mu omrzly prsty na rukou, kvůli nimž mu lékaři museli konečky prstů amputovat.

Kvůli omrzlinám jsou teď pro něj obtížné i tak základní úkony jako zavazování tkaniček či držení cepínu. I přesto má dost síly a šikovnosti na to, aby si dokázal postavit stan či uvařit jídlo.