Hlavní obsah

Moravský vinař Hrabal: Co nevypiju, nevím

Novinky, Jakub Kynčl

Moravské sklípky lákají české turisty nejen na podzim, ale i přes léto. Podle velkobílovického vinaře Stanislava Hrabala je sice letní typ navštěvování sklípků velmi odlišný od toho podzimního, pro region je však neméně důležitý. Zdůrazňuje pak také to, že ne všude se musí lidé dopředu rezervovat a že přijet „na blind” nemusí představovat žádný problém.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Vinař Stanislav Hrabal

Článek

Cestování za vínem je v rámci vnitrozemského turismu stále populárnější záležitost. Vede k tomu ze značné části i slabá koruna, a lidé tak často oželí zahraniční dovolené a zůstávají v Česku. Jak zatím probíhá stávající sezóna na Moravě?

Pro nás ve Velkých Bílovicích s koncem školního roku začala ta hlavní sezóna a první opravdu velká vlna turistů. Ten rozdíl je opravdu skokový a jde jednoduše poznat. Ubytování se velmi příjemně zaplní.

Jezdí spíše páry, skupinky přátel a nebo rodiny s dětmi?

Je to tak půl na půl. Tam je vidět, že jak je pěkné počasí, tak lidé vezmou děti a využijí toho, že se dá sedět před sklepy. Zatímco si děti kolem hrají, tak oni něco málo okoštují a užívají si slunka. To je takové to přijatelné léto. Většina sklepů je už udělána tak, že tam nemusí mít o bezpečí dětí strach a oni si mohou užívat pohody.

Mají všichni vinaři nějaké ubytování pro turisty?

Všichni ne. Ono je to tak, že ve Velkých Bílovicích je nějakých 600 sklepů a na ně připadá tak zhruba 600 lůžek, kde se dá ubytovat. Takže to zatím u většiny vinařů není, ale věc se má tak, že kdo dělá lepší víno, lahvové víno, tak se k té své produkci snaží mít i nějaké to ubytování.

Jezdí lidé za něčím konkrétně? Jsou při letních degustacích nároční? A láká je jen víno?

Lidé to mívají postavené tak, že je to dovolená. U nás je docela zajímavý terén, takže kdo si chce dát do těla, tak může vyrazit na kole směrem na Čejkovice. Kdo chce naopak něco pohodového anebo je po náročném večeru, tak si může jen pohodově vyrazit do opačného směru na Lednici. Tam je to po rovině.

A ohledně toho vína?

Jdou za tím, že chtějí ochutnat více vín a udělat si takový průřez. To pro ně bývá zajímavé. Samozřejmě, že když jde o větší skupinu, tak to vezmou po lahvích - to se rozleje jak nic...

Na jak dlouho k vám lidé jezdí přes léto? Jde o jednodenní výlety, víkendy či týdenní dovolené?

Přes to léto jsou asi nejběžnější prodloužené víkendy. Začíná to ve středu a čtvrtek a trvá to do neděle. Slabší to bývá v pondělí a úterý, ale mám za to, že je to asi otázka domácího turismu obecně. Na celý týden přijede zhruba jen tak čtvrtina hostů.

Neopakuje se jim to koštování po několika dnech?

Ono je těch vzorečků vždycky dostatek. Je otevřeno vždy několik vinařství a každé má povinnost mít minimálně osm vzorků, ale je běžné, že mají klidně 12 až 14. Každý den si tak můžou zajít na degustaci a budou mít neustále co dělat.

Můžou lidé jezdit do sklepů takzvaně na blind, anebo je lepší vždy vše rezervovat?

U nás to řešíme tak, že na místě a na internetu vždy vyvěsíme, kdo má aktuálně otevřeno a kam můžou přijít bez ohlášení. Zaplatí si degustaci a takto můžou vždy navštívit od konce dubna do prvního týdnu v září vždy tři až pět vinařství.

Vinařství se tedy v rámci akce Za vinařem do Velkých Bílovic průběžně střídají?

Ve čtvrtek se vždy otevřou nové sklepy a zavírají ve středu. Každý víkend jsou tedy otevřeni jiní vinaři. Z našeho spolku se vystřídají během toho období všichni, tedy 53 vinařů. Obvykle dvakrát.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Velké Bílovice

No a co ta náročnost lidí? Dnes už přece jen člověk nepříjde do restaurace a neřekne, že chce bílé víno. Přání bývají konkrétní...

Máte pravdu a na to se snažíme reagovat. Máme tu mnoho zajímavých barikových vín, sekty. Některá vína jsou opravdu robustnější, více evropského stylu. No a sladší vína, třeba ledová, ta přes léto nejdou. Lidé chtějí spíš svěžejší vína. O sladší vína je zájem na podzim a poté v zimě na dárky.

Jaké víno byste si třeba vy osobně uměl nejlépe vychutnat k letnímu grilování?

Tak samozřejmě záleží na tom, co se griluje. Pokud by někdo griloval třeba kozí sýr, tak k tomu je úžasný Moravský muškát nebo Sauvignon. K vepřovému masu na sladko mi pak skvěle pasuje Chardonnay barique nebo Rulandské šedé. K rybám to jsou pak ryzlinky - vlašský i rýnský. K hovězímu pak Cabernet Moravia nebo Cabernet Sauvignon, to je perfektní kombinace.

Mysleme i na konzervativce grilující buřty...

K dobrému buřtu nebo klobáse bych jednoznačně doporučil nějakou dobrou Frankovku. Nic lepšího k pořádnému buřtu podle mě nejde.

Vaše vinařství také produkuje velmi zajímavý sekt. Jak na něj lidé reagují?

Někteří už ho znají a vrací se za ním. Jiní ho teprve objevují, ale řekl bych, že je hodně překvapí, že může být brut pitelný. Kolem brutu totiž panují u mnoha lidí stále takové ty obavy. Mnoho lidí si na našem sektu právě zkouší, zda místo v ČR populárního demi-secu zvládnou pít brut. A většina se vrací.

Když se ještě vrátíme k lidem, kteří k vám jezdí v létě a poté na víno po sklizni, je mezi těmito skupinami nějaký výrazný rozdíl?

V létě to jsou opravdu spíš takové dovolené - cesty za vínem. Ty jsou řekněme takové společenštější. Na podzim se pak jezdí vysloveně za vínem nebo se jedou nejrůznější party trochu odreagovat a vypnout hlavu. Ty dvě sezóny jsou doopravdy každá úplně jiná.

Jako Pražák se nemůžu nezeptat. Jak může laik neodkojený vínem poznat na první pohled poctivého vinaře? Jakých drobností by si měl všímat?

Myslím si, že většina lidí to je schopná poznat na první pohled podle toho, jak se vyjadřuje a jak o tom víně mluví. To neznamená, že musí mít květnatou řeč, ale měl by mít upřímnou snahu vám nabídnout něco dobrého, co vám bude vyhovovat. Samozřejmostí je pak nějaká přátelskost, protože pokud má vinař jen takový obchodní pohled, člověk to vnímá. Ten, kdo víno rád dělá, tak na něj lidi i rád pozve. Pravdou je, že nejspolehlivější indikátor je, zda vás následující ráno bolí hlava.

To už je tak trochu pozdě...

No jo, pravda, je to složité. Znáte to - co nevypiju, nevím...

Reklama

Výběr článků

Načítám