Comandini se do národního povědomí dostal v květnu 2001, kdy za AC Milán nasázel Interu v derby dva góly a červenočerní zvítězili 6:0. Ten samý rok přešel za obrovské peníze do Atalanty, načež hrál za Janov a Ternanu.

V roce 2006 se ale náhle rozhodl, že s fotbalem skoncuje. „Byl jsem unavený. Cítil jsem se opotřebovaný prostředím, které ti hodně dá, ale také hodně vezme. Kvůli několika zraněním jsem už nemohl hrát v nejvyšší soutěži a přežívat v béčku se mi nechtělo, i když nabídky nechyběly,“ svěřil se.

„Cítil jsem, že potřebuju změnu. Chtěl jsem vědět, co je tam venku. Hrál jsem na profesionální úrovni devět let a za tu dobu jsem spal v překrásných hotelech, byl jsem privilegovaný. Ale rozhodl jsem se, že chci svět poznat takový, jaký skutečně je. Pětihvězdičkové hotely jsou sice super, ale jsou všechny stejné. Vzal jsem si proto batoh na záda, zarezervoval jsem si cestu tam a zpět a vše ostatní jsem improvizoval,“ přiblížil.

Procestoval tak například Jižní a Střední Ameriku nebo Austrálii, Nový Zéland, ostrovy Fidži a Tonga či Srí Lanku. Přespával v hostelech anebo přímo na pláži.

Nejhorší je dělat práci, která tě nebaví

Zamiloval se také do surfu. „Na rozdíl od fotbalu v něm neexistují žádná pravidla. Surf je pro mě svobodou. Jediným pravidlem je samotné moře. Bez jeho svolení si nemá cenu nic plánovat,“ řekl listu Corriere della Sera.

Nyní se Comandini živí jako majitel restaurace-diskotéky v italské Ceseně, kde občas zasedne i za DJský pult. Svého rozhodnutí ani po devíti letech nelituje. „Fotbal je pro mnohé způsob, jakým chtějí strávit svůj život. Pro mě byl důležitou a krásnou etapou, která mi nyní umožňuje žít život, jaký jsem chtěl,“ podotkl.

„Není nic horšího, než dělat práci, která tě nebaví. Ano, vzdal jsem se velkých peněz, ale kolik roků života jsem tím získal? Teď dělám to, co chci, a to je k nezaplacení,“ uzavřel.