V Praze jste docela často. Jezdíte sem jen za prací, nebo si najdete čas i na zábavu?

Za prací. Ale když už nemám žádné prezentace nebo další povinnosti, zajdu si na operu. Opravdu rád mám pražskou Dětskou operu, je moje oblíbená. Víte, největším problémem Prahy je, že tu je mnoho turistů. Takže se tady rád procházím po ulicích pozdě večer, když už jsou prázdné. Třeba Karlův most v jednu ráno, to je jako sen.

Na cestách asi během roku strávíte docela dost času.

Dříve jsem cestoval víc, mimo domov jsem byl dohromady tak šest měsíců. Dnes už to tolik není.

Česká republika není tak velký trh, přesto se o ni hodně staráte. Je to otázka prestiže?

Ano, ale je to spíše kvůli imagi. Jezdí sem totiž hodně turistů z celého světa. A když tady v restauraci vidí mojí značku, kterou mají i doma, můžou si jí pak spojit s potěšením prožitým v Praze. To je důvod, proč sem jezdím. A také mám samozřejmě rád tuhle zemi.

Jste nezávislá značka. Je mi jasné, že musíte dostávat mnoho nabídek na odkup od velkých společností.

Neustále. Společnost budu předávat svým třem synům, rozhodnutí je na nich. Ale oni už řekli, že prodat nechtějí. Je to uzavřená záležitost. (směje se)

Všichni tři synové už ve vaší společnosti pracují. Určitě musí mít na hodně věcí odlišný názor než vy. Jak řešíte tohle?

Každý měsíc máme společné jednání, a tam řešíme všechny problémy. Nikdy se nehádáme na veřejnosti, nikdy. Je to naše pravidlo. Když máme nějakou neshodu, sedneme si, bavíme se o tom a hledáme kompromis. Celý život je o kompromisech, když chcete pracovat jako tým. Nemůže to být diktatura, je to diskuse. Když jste chytrý, nasloucháte negativům a pozitivům a snažíte se najít to nejlepší.

Kdo bude šéfem společnosti po vás? Nejstarší syn?

Ne, v managementu budou všichni tři a každý rok se budou ve vedení společnosti střídat.

Jean-Jacques Godet a jeho tři synové

Jean-Jacques Godet a jeho tři synové

FOTO: archiv

Okolo koňaku se pohybujete už od dětství. Kdy poprvé jste ho ochutnal?

Bylo to už při křtu. Po omytí hlavy vodou následovala ještě troška koňaku. Je to tradice v naší rodině, dělal jsem to i u mého posledního vnuka.

Říkal jste, že 14letý koňak ještě není dospělý. Hádám ale, že začátečníkovi byste nějaký archivní klenot nedoporučil.

Rozhodně ne. Když začínáte s koňakem, mělo by to být s těmi mladými. Podle mě je na začátku dobré třeba smíchat VS s tonikem. Naučíte se tak vnímat vůni koňaku. Pak můžete začít s čistým VS, čtyři až deset let starým, což je dobrý koňak. Až zvládnete VS nebo VSOP, můžou přijít na řadu opravdu staré koňaky, které jsou mnohem propracovanější z hlediska vůní i chutí. Musíte se napřed vzdělat.

Zmínil jste míchání koňaku s tonikem. Jaký máte názor na koktejly s koňakem? Hodně z vašich konkurentů je propaguje.

Proč ne? Koňak má spoustu zajímavých chutí, specialisté na koktejly si s tím můžou vyhrát.

Ale XO byste na koktejly asi nedoporučil...

Ne, jen VS. XO by byl příliš drahý, a hlavně by se tím zkazil požitek z toho koňaku.

Jen ze zvědavosti, jaký je nejstarší koňak z vaší produkce, který ještě máte?

Je z roku 1848. Máme ho asi na 180 lahví.

Už jste ho ochutnal?

Jistě. Je to fantazie.

Dáte ho někdy do prodeje?

Ne, to ne. Ten je jen pro rodinu...