Míra Sparksovy trpělivosti přetekla, když jeden z jeho kolegů udělal fotku, která vyvolala velkou pozornost na Facebooku. Uřekl se, že on by to dokázal také a lépe – a známý se s ním hned vsadil, že to by tedy nedovedl. A zdálo se, že první fotka Sparksovi úspěch nepřinese.

„Zpočátku se mi moc nevedlo. Moc se na ni neklikalo. Zaujala až po měsíci a pak všechno začalo dávat smysl,“ vzpomínal Australan podle webu news.com.au. Od té doby se jeho hobby stalo zaměstnáním na plný úvazek, díky němuž Sparks cestuje do odlehlých a krásných míst, jako jsou Whitsundays v Tasmánii na jihu Austrálie nebo hory na Novém Zélandu.

Pomocí webu prodává své fotografie po celém světě, a také vede kurzy pro amatérské fotografy. Přiznává ale, že v tom sehrálo svou roli i jeho okolí: „Nikdy jsem si moc nevěřil. Přátelé a rodina mne do toho tlačili.“

Přednost dává krajině

Nefotí děti ani zvířata – jeho pozornost vyvolává hlavně krajina. „Zkoušel jsem portréty a tak, ale neměl jsem to moc rád. Můžete udělat dokonalou fotku. Jenže lidem se ani pak nelíbí, jak vypadají,“ vysvětlil své zaměření.

Pobyt v přírodě považuje za nejkrásnější část své práce. Zvlášť miluje výpravy do Lamingtonského národního parku v australském Queenslandu, kde lze najít asi pět stovek vodopádů, nebo do hor na Novém Zélandu zářících podzimními barvami.

„Mám sklon dělat většinu velkých rozhodnutí sám. Zjistil jsem, že nejlepší cestou je učit se z vlastních chyb a podobných věcí,“ řekl. Fotí převážně na aparát z roku 1992, kdy byl digitál ještě vzdálenou budoucností. Nepoužívá počítačové programy ani filtry – dává prý přednost „autentickému“ pocitu. Na některé jeho snímky se můžete podívat zde.