NASA přišla o sondu

Dobrou společnost může francouzským drahám podle stanice BBC dělat americká NASA, která v roce 1999 přišla o sondu Mars Climate Orbiter. Důvod? Zatímco řídicí středisko odesílalo instrukce s anglickými mírami (v librách), sonda je očekávala v metrických mírách. Sonda se tak dostala příliš blízko povrchu planety a atmosféra ji spálila.

Švédské fiasko

V roce 1628 tisícihlavý dav Švédů s hrůzou sledoval, jak se zbrusu nová válečná loď Vasa potápí jen pár minut po vyplutí ze stockholmských doků. Katastrofa stála život na třicet členů posádky.

Podle expertů, kteří studovali vrak vyzvednutý v roce 1961, bylo plavidlo postaveno asymetricky - mělo silnější levobok než pravobok. Jedním z důvodů může být, že dělníci používali různé systémy měření: dvě z jejich čtyř měřítek, která archeologové našli, byla kalibrována na švédské stopy (dvanáct palců, tedy asi 30,5 centimetru), zatímco zbývající dvě na stopy amsterodamské (11 palců, zhruba 28 cm).

Praskající zvon v Londýně

V Londýně roku 1859 zase veřejnost, politici a nakonec i soudy řešili prasknutí Velkého westminsterského zvonu ve slavné hodinové věži Big Ben. Zvon praskl už během zkoušek v roce 1857 a byl roztaven, aby mohl být znovu odlit.

Nový zvon o hmotnosti 13,8 tuny byl dosazen do věže o dva roky později, ale i ten po necelém měsíci používání praskl. Jednou z teorií je, že kladivo bylo na konkrétní slitinu zvonu moc těžké. Kladivo bylo vyměněno za lehčí, ale prasklý zvon je stále ve věži, akorát byl pootočen o 90 stupňů a jeho srdce upraveno na hmotnost 200 kilogramů.

Most, který nepotkal sám sebe

Jaké asi bylo překvapení německých a švýcarských architektů v roce 2003, když zjistili, že mezi polovinami mostu budovaného u pohraničního města Laufenburg je výškový rozdíl 54 centimetrů?

Stavitelé sice věděli, že Němci měří hladinu moře na základě Severního moře, zatímco Švýcaři si berou za příklad moře Středozemní, mezi jejichž hladinami je rozdíl 27 centimetrů, neznámým nedopatřením však někdo rozdíl místo vynulování zdvojnásobil. Němci tak museli svou polovinu snížit, aby bylo možné most dostavět.

Chyba, která stála životy

Osudnou chybu učinil při počítání množství potravin tým britského polárního průzkumníka Roberta Falcona Scotta před výpravou k jižnímu pólu (1910-1912). Podle výpočtů jim mělo stačit 4500 kalorií na den, to je ale, jak dnes víme, při tažení saní a zejména ve vyšších polohách nedostatečné.

Podle dietologů se jim tak dostávalo o tři tisíce kalorií méně, než jejich těla potřebovala, a ještě před dosažením cíle zhubli asi o 25 kilogramů. Při návratu je zastihla sněhová vánice, došly jim zásoby a vyčerpáním a vysílením zahynuli jen 18 kilometrů od velkého skladu potravin.