Kanalizační síť a především stoky pod hlavním městem jsou zajímavé nejen svým obsahem, ale také architektonickou strukturou. Stoková síť v Praze vznikala od roku 1660, klenuté stoky v příkopech byly původně určeny k odvádění dešťové vody a výkalů. Do jedné dešťové výpusti přímo pod Staroměstským náměstím jsme za doprovodu odborníka nahlédli.

Výpust, více než sedm metrů pod zemí, jsme zdolávali po stupačkách kombinovaných se záchytnými kapsami. Dole je poměrně čisto, místo je cítit spíše zatuchlinou a specifickým zápachem. Přestože mají potkani i krysy takovéto sušší prostory v oblibě, jsou velmi plaší a člověk na ně narazí pouze výjimečně. Tunel zdobí červené cihly a uprostřed protéká malý proud dešťové vody. Tato čistá voda se následně vlévá zpět do Vltavy.

Vstup ze Staroměstského náměstí dolů do dešťové výpusti po stupačkách.

Vstup ze Staroměstského náměstí dolů do dešťové výpusti po stupačkách.

FOTO: Novinky

„Tunel dešťové výpusti je postavený z původních kyselinovzdorných cihel, kterým se říká cihly zvonivky, a má průměr 1700/2100 mm. Každá cihla prošla rukou odborníka, který je opravdu poklepal, a když dobře zvonily, použily se na stavbu. Každá byla balená zvlášť a dopravená přímo na místo. Pak vzniklo takovéto dílo, které vydrží do dneška,“ popisuje mistr pracovního střediska 15 Radek Legner ze společnosti Veolia.

Dešťovou výpustí protéká čistá dešťová voda, která stéká do Vltavy. Cihlové obložení je původní.

Dešťovou výpustí protéká čistá dešťová voda, která stéká do Vltavy. Cihlové obložení je původní.

FOTO: Novinky

Výpust jednou týdně kontrolují pracovníci, aby nedošlo k ucpání a nedostala se do tunelu i splašková voda, která by se následně vlila do Vltavy.

Přímo pod Staroměstským náměstím a orlojem vede stoka A 

Pod Staroměstským náměstím rovněž protéká kmenová stoka A, která vede pod Pařížskou ulicí, do dvouramenné shybky pod Vltavou a dále vede pod Letenskými sady, Stromovkou až na Ústřední čistírnu odpadních vod v Bubenči. Stoka je od dešťové výpusti oddělena takzvaným oddělovačem deště. "V případě zvýšených hladin při deštích, by šla splašková voda přes tento oddělovač do výpusti," doplňuje Legner.

Kmenová stoka A odvádí splašky do čistírny odpadních vod v Bubenči.

Kmenová stoka A odvádí splašky do čistírny odpadních vod v Bubenči.

FOTO: Novinky

Stoka zde má velmi silný proud, proto jsme se vypravili do Sokolovské ulice v Karlíně, pod kterou vede kmenová stoka B. Sestupujeme postranním vstupem, krátkým tunelem přezdívaným postraňák. Terén je zde náročnější. Tady už člověk neprojde suchou nohou, ale po slezení stupaček si šlápne do splaškové vody, která sahá zhruba po kolena. S postupným broděním se pak hladina vyšplhá až do pasu.

V proudu vody plavou zbytky toaletního papíru a sem tam nějaké výkaly. Pod nohami rozbředlý "materiál", který je směsicí nejrůznějších usazenin, se chová spíše jako bažina a vsává každý lidský krok.

„Průměrně zde proteče asi 300 - 500 litrů vody za vteřinu, kdy až 40 cm tvoří materiál, neboli usazeniny na dně, a až 30 čísel voda. Pod pojmem materiál si můžeme představit vše, co je spláchnuté ze silnic, posypový materiál, štěrk, zbytky asfaltu, který sem vtéká uličními vpustmi. Většinou se nejedná o materiál, který se splachuje z domácností, tedy toaletní papíry a veškeré sekrety, ty většinou odtečou. Někdy zde nacházíme i beton. To je velký problém, protože zatuhne a pakliže je to malý řad, musí se dolovat speciálním robotem. Pakliže je to stoka, dělníci to dělají ručně, sbíječkou beton rozbíjejí," popisuje Legner.

Zápach ve stoce nebije příliš do nosu. Horší se naskýtá pohled na protékající výkaly. Několikakilometrový prostor lemují přípojky, kterými do stoky ústí odpadní voda. Z přípojek po stranách tunelu tryská vše, co se v záchodě spláchne. Nejhorší jsou podle Radka Legnera spláchnuté tuky, pleny nebo vlhčící ubrousky. Místo je špinavé, špína se drží i na stěnách. Ale je tu poměrně teplo. Teplota je stabilní, kolem dvaceti stupňů.

Skoro na každém kroku jsou v tunelu stoky přípojky, kterými teče vše, co se spláchne.

Skoro na každém kroku jsou v tunelu stoky přípojky, kterými teče vše, co se spláchne.

FOTO: Novinky

Do tunelu pod Karlínem stékají odpadní vody ze Žižkova, části Starého města a Vinohrad. Stoka pod Sokolovskou ulicí pak zahýbá na karlínskou shybku. Zde splašky tečou dvěma ocelovými rourami o průměru jeden metr, které vedou pod dnem Vltavy a vyúsťují na druhém břehu, kde protékají Holešovicemi až do hlavní čistírny odpadních vod.