Brazílií zmítá hněv vůči prezidentce

„Nemohu vystát, že žiji v zemi, kde musím platit vysoké daně, a na oplátku nedostávám vůbec nic. V našem zdravotním systému s námi jednají jako se zvířaty. Pokud jde o veřejnou bezpečnost, zachází se s námi jako se statistikou. A o vzdělání už vůbec nemluvím. Myslí si, že jsme všichni idioti,“ shrnula podle listu The Guardian důvody nespokojenosti Marcia Reginaová (55), učitelka z Rio de Janeira.

Nejvíce nespokojenců přitáhla manifestace v Sao Paulu, největším městě země a také jejím finančním centru. Podle organizace Datafolha, která provádí výzkumy veřejných nálad, tam demonstrovalo 135 tisíc lidí.

V hlavním městě Brasilii se jich sešlo jen 25 tisíc a všude jinde, včetně olympijského Ria de Janeiro, ještě méně.

Západní média jako BBC, CNN či Guardian spojují nepokoje s ekonomickými problémy Brazílie: se slábnoucí čínskou poptávkou po surovinách, s rostoucí nezaměstnaností, bující inflací a chřadnoucí měnou, která letos poklesla o 34 procent.

Hlavním zdrojem nespokojenosti se však stal mohutný korupční skandál okolo státní ropné firmy Petrobras. Počátkem měsíce policie zatkla kvůli tomuto skandálu jednoho ze zakladatelů vládní Strany pracujících, která je u moci už dvanáct let.

Při operaci „Myčka aut“, namířené proti miliardovým úplatkům v Petrobrasu, zadržela desítky předních průmyslníků. Z podílu na ropné korupci čelí obvinění i 50 politiků, převážně z vládní koalice.

Vyšetřování se nevyhnulo ani populárnímu exprezidentu Lulovi da Silva, obviňovanému ze zneužívání svého vlivu. Předchůdce Rouseffové vyvolal pocit, že Strana pracujících přinese změnu k lepšímu.

„Opak se stal skutečností. Ekonomická moc je ještě více koncentrována. Lidé blízcí vládě profitovali mnohem více než zbytek společnosti,“ stěžoval si inženýr João-Luiz Garcia (31).

To vše vytváří výbušnou směs, která sráží prezidentčinu popularitu na nebývale nízkou úroveň. Podle průzkumů ji nyní podporuje jen asi osm procent obyvatel dvousetmiliónové země (před dvěma lety měla podporu dvou třetin Brazilců).

Je to nejméně od roku 1992, kdy pod hrozbou impeachmentu (rozhodnutí parlamentu o odvolání hlavy státu) odstoupil tehdejší prezident Fernando Collor de Mello.

Volání po impeachmentu zaznívá hlasitě i nyní. Nedávný průzkum nálad ukázal, že by jej podpořily dvě třetiny dotázaných.

Mezi dobře situovanými příslušníky středních vrstev, kteří se protestů proti prezidentce z levicové Strany pracujících zúčastňují nejvíce, se však objevují i jiné nálady – touha po nastolení další z vojenských vlád, jichž Brazílie zažila už celou řadu.

„Nechci, aby Rousseffová jen odstoupila. Chci, aby opustila zemi. Chci návrat vojenských sil, protože my nemáme politiky – máme zloděje. Politické strany jsou zločinecké kliky. O zemi se musí postarat armáda,“ tvrdí například doktorka Angela Tenoriová (62).

Před třemi lety upoutala pozornost ostrým útokem v televizi na nedostatky zdravotní péče. Lékařka nesla při protestu v Riu plakát, na němž byl – pod prezidentkou vyobrazenou jako filmový Terminátor – nápis „Zabiják budoucnosti“.

I když výroky demonstrantů zněly radikálně, účast klesá. V březnu vyšel proti úsporným opatřením až milión lidí, v dubnu pak 600 tisíc.