Článek
„Nemůžeme si dovolit, aby česká věda přicházela o talenty. Zase tolik jich nemáme,” uvedl za pořadatele Václav Marek.
Soutěž České hlavičky je odvozena od mateřského projektu Česká hlava, každoročního vyhlašovatele prestižních stejnojmenných cen pro dospělé výzkumníky.
Za bádání o židovském školství v 18. a 19. století získala ocenění České hlavičky Anna Sedláčková z Lepařova gymnázia v Jičíně. Prozkoumala množství archivních pramenů. Jičínský archiv označuje s nadsázkou za svůj druhý domov.
Diagnostika plicních onemocnění
Tereza Kačerová z Gymnázia Nad Štolou v Praze 7 se věnovala molekulární diagnostice plicních onemocnění. Navrhla biočip pro rychlou a přesnou diagnostiku z vydechovaného vzduchu. Jejím snem je udělat z něj komerčně prodávaný produkt. Cesta ale bude ještě dlouhá, uvědomuje si Kačerová.
Na kvasinky rodu Candida se zaměřil Jan Blaha z Gymnázia a Střední odborné školy Přelouč. Jde o nebezpečné patogeny, které ohrožují především pacienty s oslabenou imunitou. Blahův výzkum se týká látek, které v budoucnu mohou pomoci v boji proti kvasinkám.
Software, proteiny a nemoc motýlích křídel
Porota ocenila také Kamila Mudruňku z Gymnázia Pardubice za vývoj softwaru CSE-Lab. Program se hodí třeba na měření a analyzování fyzikálních pokusů a porovnání výsledků s teoretickým modelem.
„Vždycky mě zajímala matematika a fyzika, chtěl jsem vědět, jak věci fungují, proč to tak je,” řekl o sobě Mudruňka.
Tajemné proteiny zaujaly Kateřinu Kudličkovou z Gymnázia Brno-Řečkovice. Proteiny z rodiny RNFT mohou souviset s rozvojem chronické lymfocytární leukémie. Kudličková pracovala se vzorky pacientů Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích. Výsledky by bylo možné použít pro tvorbu nového prognostického markeru.
Na řečkovickém gymnáziu studuje také Magdaléna Kadlecová, která svou oceněnou práci věnovala takzvané nemoci motýlích křídel a jejímu vlivu na život pacientů. Mnozí dřívější laureáti už profesionálně působí ve výzkumu, řadu angažovaly velké firmy.
K úspěšným laureátkám ocenění České hlavičky patří například Hana Sedláčková. Obdržela prestižní ocenění přezdívané Nobelova cena pro mladé, a to za zkoumání bílkoviny RECQ4, jejíž mutace způsobuje dědičné onemocnění, tzv. Rothmund-Thomsonův syndrom.
Další laureátka Karina Movsesjan v září získala jednu ze tří prvních cen Evropské unie pro mladé vědce za letošní rok. Odhalila totiž mechanismus, jenž může zapříčinit vznik a rozvoj nádorového onemocnění. Novinkám tehdy prozradila, že by po maturitě ráda šla studovat biochemii na brněnskou Masarykovu univerzitu, jelikož ji láká další laboratorní práce. [celá zpráva]
