Článek
Délku zatmění ovlivňuje vzdálenost Měsíce od Země a hlavně to, zda Měsíc prochází jen okrajem zemského stínu, nebo jeho středem. Délka úplné fáze zatmění se tedy může lišit.
Úkaz souvisí s pohybem Slunce, Měsíce a Země. Slunce osvětluje Zemi a Měsíc. Za oběma tělesy vzniká kuželovitý stín. Země krouží okolo Slunce na oběžné dráze, která leží na myšlené rovině zvané ekliptika. I Měsíc, obíhající okolo Země, má svou oběžnou dráhu položenou na myšlené rovině. Obě roviny spolu svírají úhel zhruba pět stupňů, proto Měsíc zemský stín velmi často mine.
Oběh Země okolo Slunce působí, že je poloha měsíčního úplňku odlišná při každé lunaci, což je doba, za kterou Měsíc Zemi obletí. Nejen že Měsíc je při každém úplňku na nebi vidět v jiném souhvězdí, ale také je odlišná odchylka mezi Měsícem a ekliptikou. Je-li úplněk od ekliptiky odchýlen pouze o méně než 1,5 stupně, nastává měsíční zatmění. Pokud Měsíc nevstoupí do stínu Země celý, nastává částečné zatmění. Když se do něj ponoří celý, je zatmění úplné.
Barevný Měsíc
Měsíc ale z oblohy zcela nezmizí. Pouze potemní a může být různě zbarvený. Díky zemské atmosféře, která láme sluneční paprsky, především červenou část světelného spektra, do středu zemského stínu, bývá narudlý. Může být také tmavě hnědý, jestliže prochází středem zemského stínu. Namodralý nádech okraje Měsíce vyvolává ozonová vrstva v atmosféře. Barvu Měsíce mohou ovlivnit i prachové proudy v zemské atmosféře, pocházející ze sopečných erupcí.
Už počátkem ledna budou moci přátelé noční oblohy pozorovat částečné zatmění Slunce. Nastane 4. ledna po rozbřesku.