Článek
Na dvou stech stránkách autorka rozehrává příběhy tří žen ze současnosti, každé však z docela jiného světa. Vyprávění jsou spletená ze tří silných provazů, z osudů a vnitřních monologů tří mimořádně silných žen.
Samita žije v malé vesnici v Indii, kvůli svému původu už po generace mimo kasty, na samém dně společnosti, živí se totiž stejně jako její předkyně sběrem lidských exkrementů do proutěného koše, neboť v oblasti chybí kanalizace. Do domů vchází zadními vchody, neviděna, občas jí hodí zbytky jídla, vaří si krysy a nikdy se nezbaví zápachu, který ji provází. Rozhodne se, že pro dcerku chce víc, že ta nastoupí do školy a naučí se číst a psát. S tím ovšem narazí na neprostupnost kastovního systému a dceru čeká ponižování pro její původ.
Právě její příběhová linie má potenciál nejvyšší, vyprávění je nejsugestivnější, Samita se odráží od samotného dna. Všechny tři ženy totiž potkáváme v jejich bodu zlomu, v okamžiku, kdy se rozhodnou, nebo jsou okolnostmi přistrčeny k rozhodnutí, že musí vzít předem nalinkovaný osud svého života do vlastních rukou, postarat se o své nejbližší a neplout jen tak životem.
Sicilanka Giulia pracovala jako dělnice v otcově továrně na paruky. Nečekaně je však nucena převzít jeho místo, aby rodinná firma nezanikla. V jejím příběhu je zajímavá linie vztahová. Giulia pochází z křesťanské rodiny, sama tomu moc nedá, matka je však nejzbožnějším člověkem široko daleko. V davu ji zaujme incident, při němž je mladý muslim během průvodu násilím nucen sundat si turban. Nikdo jiný, jen Giulia vnímá situaci jako příkoří a chce neznámého poznat.
Třetí linie patří čtyřicetileté Sarah z Montrealu, nejstereotypnější hrdince z trojice. Přitom velmi úspěšné a obávané právničce, v jejíž historii jsou zapsané dva rozvody, tři děti na krku a občasný kokain jako posílení pracovního motoru. Z přepracování a ignorování příznaků pochroumaného zdraví se během práce složí, odmítá ovšem polevit. Vnímá svět kolem sebe jako svět mužský, v němž se žena musí snažit dvakrát tolik, aby ji brali.
V práci se chová, jako by děti neměla, a vnímá, že si nemůže dovolit polevit a věnovat se rodině. Popisuje tak situaci rozporu, do které se dnes dostává řada mladých emancipovaných žen. Colombani odvyprávěla tři poutavé příběhy v jednom a dohromady tak vedle sebe vyskládala řádku problémů, se kterými mohou ženy bojovat, ať žijí třeba na opačných koncích světa. Život Samity by si ale zasloužil celý román.
Laetitia Colombani: Cop
Odeon, překlad Alexandra Pfimpflová, 200 stran, 249 Kč
Celkové hodnocení 85 %
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: