Hlavní obsah

Obermannová: Ženská hrdinka mi začala být těsná

Právo, Lucie Zelinková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Spisovatelka Irena Obermannová má na kontě několik desítek románů pro ženy. Nyní ale napsala svou první detektivku Dobré duše. Její vznik považuje za jakousi autorskou piruetu. Vložit do příběhu milostnou zápletku si však neodpustila ani tentokrát.

Foto: Milan Malíček, Právo

Irena Obermannová napsala svou první detektivku.

Článek

Co vás přimělo změnit žánr a napsat detektivku?

Už mi ta ženská hrdinka začínala být trochu těsná. Také proto, že napsat detektivku považuji za obrovskou výzvu, až autorskou piruetu, protože v ní hodně záleží na tom, jak je příběh vystavěn, jestli je to napínavé, záleží na rozhřešení. Mě třeba rozhřešení u jiných knih obvykle zklame. Tak doufám, že má kniha nedopadne u čtenářů stejně.

V čem nejvýrazněji bylo psaní detektivky jiné proti vašim předchozím románům?

Je to takové více racionální. Je to opravdu svým způsobem šachová partie, člověk vlastně řeší rébus. Je to rébus na druhou. První je rébus skrytý uvnitř příběhu a druhým je to pátrání.

Jde o poměrně jemnou detektivku. Dá se o Dobrých duších říci, že je to kniha primárně pro ženy?

Stále více zjišťuji, že mé čtenářky a ženy obecně detektivky baví. Love story v ní samozřejmě je, protože hlavní hrdinka Alice je na začátku příběhu nepolíbená mužem a panna. Je to sedmadvacetiletá geniální šachistka, která trpí Aspergerovým syndromem. Pátrá nejen po vraždě, ale i po životě, a zamiluje se, poprvé v životě. A velmi ji to překvapí.

Foto: nakladatelství Motto

Obal knižní novinky.

U předchozích knih šlo o autobiograficky inspirované postavy i děj. Vyskytují se takové prvky i v Dobrých duších?

Tady autobiografie není vůbec. Ale já se vždycky ptám, co je to autobiografie?

Vždycky je to nějak podobné autorovi, takže i Alice mně je nějak podobná.

V předchozích knihách jste pracovala s jemnou, hravou poetikou, tentokrát jí ale ubylo. Pracujete s jazykem jinak?

Sama to neumím posoudit. Myslím si, že nějaké hraní si s jazykem v knize je, minimálně v mluvě hrdinky, která hovoří vyloženě knižně a prokládá to vulgárními výkřiky. Myslím si, že svým způsobem to je poetické, ale trochu jinak. Možná ale máte pravdu, děkuji za postřeh.

V příběhu figuruje politická strana Dobré duše. Lze její funkci vnímat tak, že do ní vkládáte vlastní názory na politické dění?

To úplně ne, ale rozhodně je to politické uskupení, které se snaží být jiné, lepší, dělat dobro. A je tam ta zásadní zpráva, jestli to vůbec je možné – v politice speciálně.

Reklama

Výběr článků

Načítám