Článek
Pře se týkala článku, v němž Vávra o svém někdejším šéfovi mimo jiné napsal, že byl loajální k minulému režimu. "Je absurdní, že soud takto rozhodl v případě člověka, který za komunistického režimu nesměl ani publikovat pod vlastním jménem a po okupaci Československa v roce 1968 musel opustit zaměstnání v Československé televizi," tlumočil Železného slova jeho mluvčí Martin Chalupský. Zároveň uvedl, že Železný bude Vávru žalovat za jeho dnešní výroku u soudu.
Dnešní soud prohrál
Sporný článek vytiskly Lidové noviny v listopadu 2000. Vávra se v něm rozepisuje o svém bývalém nadřízeném a jeho "loajalitě". Uvedl zde také, že televizní ředitel vytuneloval ČNTS. Železnému se jeho výroky nelíbili, podle něj ho morálně poškozují. Soudní cestou se proto domáhá omluvy a po deníku i Vávrovi požaduje odškodné ve výši sto tisíc korun. Dnešní soud skončil za tři hodiny a v neprospěch Železného. Podle samosoudkyně Jaroslavy Lobotkové nemá nárok ani na omluvu nebo finanční satisfakci. Naopak Železný má podle jejího rozhodnutí zaplatit právníkům druhé strany každému 13 tisíc korun.
Rozdělení televize
ČNTS, jejímž vlastníkem je americká společnost CME, byla dříve výhradní servisní organizací Novy. Železný byl v dubnu 1999 odvolán z místa jednatele a generálního ředitele ČNTS. CET 21, která je držitelem licence na vysílání Novy, pak vypověděla služby ČNTS a zahájila vysílání Novy z Barrandova bez využití služeb ČNTS.
Jan Vávra - citace z článku:
"Vladimírem Železným je loajální člověk. A vždycky jím byl! Již za normalizace byl loajální, samozřejmě ke komunistické straně. Jeho spolupracovníci ho chválili za lásku k Sovětskému svazu a naprostou ochotu spolupracovat na protiizraelských pořadech. Jako loajální redaktor zahraničního oddělení televizního zpravodajství také točil oslavné pořady k výročí Února, Velké říjnové socialistické revoluce a o cestách Leonida Iljiče Brežněva."
Lidové noviny, 2. listopadu 2000