Článek
Podle ministerstva spravedlnosti je právě tato kauza učebnicovým příkladem, kdy mohou soudy i zpětně změnit nařízenou ústavní ochrannou léčbu na zabezpečovací detenci.
Pícka je totiž pachatelem zvlášť závažného zločinu, navíc trpí nevyléčitelným agresivním sadismem, a k tomu v minulosti vyhrožoval rodině zemřelé ženy, že „teď jsou na řadě oni“.
Detenci lze aplikovat i na kauzy před zavedením tohoto typu opatření.
Právě příbuzní zavražděné matky z Plzně se obávají, že umístění Pícky do psychiatrické léčebny není šťastným řešením, protože je zde velké riziko, že by mohl utéct nebo vzhledem ke své deviaci znovu něco spáchat. Dokonce mají strach o život.
Také soudce Eduard Wipplinger, který v roce 1992 poslal Pícku na dvacet let za mříže, míní, že by šlo tohoto zločince poslat do detenčního ústavu.
Jde to i zpětně
A za pravdu mu dávají i lidé z ministerstva. „Právě v tomto případě je změna ústavní léčby na zabezpečovací detenci možná i podle současné právní úpravy. Pachatel totiž spáchal zvlášť závažný zločin, takže u něj by soud mohl přeměnu učinit,“ řekl v pátek Právu náměstek ministra spravedlnosti pro legislativu František Korbel.
Zabezpečovací detenci je v ČR možné uložit od ledna 2009, a to pachatelům těch nejzávažnějších zločinů, především sexuálním deviantům a brutálním vrahům.
Do té doby soudy kromě ukládání trestů vězení nařizovaly pachatelům nejbrutálnějších zločinů pouze následnou ochrannou ústavní léčbu. Jenže psychiatrické léčebny nejsou tak vybavené, aby mohly zcela zabránit deviantům před útěkem či dalšími zločiny. Naopak v detenčním zařízení se o bezpečnost starají dozorci vězeňské služby.
„Je to náš jednoznačný výklad současného zákona, že ochranné opatření ve formě zabezpečovací detence lze aplikovat i na kauzy, které nastaly ještě před zavedením tohoto typu opatření,“ řekl Právu ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
Detence za každý zločin
Jeho náměstek Korbel doplnil, že ve Sněmovně v dubnu prošla prvním čtením novela trestního zákona, podle níž bude nově možné uložit detenci už za jakýkoli zločin, přičemž v současnosti muselo jít vždy o zvlášť závažný delikt, jako je vražda či znásilnění.
„Novela rovněž přímo výslovně zavádí překlopení ochranného ústavního léčení na detenci i v případech, kdy byl pacient odsouzen za méně závažný zločin, ale následně se choval v ústavu agresivně, ohrožoval sám sebe, napadal personál či další pacienty,“ uvedl ministr.
Připomněl tragédii, kdy jeden ze zločinců v minulosti jako pacient dokonce zavraždil v psychiatrické léčebně tamní zdravotní sestru.
Pospíšil hned na počátku svého nynějšího funkčního období oslovil ředitele a sexuology všech psychiatrických léčeben, aby v případech, kdy mají ve svých ústavech stále agresivní pachatele závažných zločinů, dávali už nyní návrh na změnu jejich ochranného léčení na zabezpečovací detenci.
Návrh se podle něho setkal s kladnou reakcí. Ví už nejméně o dvaceti případech, kdy léčebny požádaly státní zastupitelství či soud o převedení pacienta do detence.
Podle Pospíšilova náměstka pro justici Filipa Melzera už se této praxe chytily také soudy.
„Většina českých soudů už takto rozhoduje nyní, že překlápí dříve nařízenou ústavní léčbu na detenci. Jedinou výjimkou byly podle našich informací donedávna soudy v severních Čechách,“ poznamenal Melzer s tím, že proto pro tamní soudce udělali speciální školení.