Článek
Kupříkladu Jan Hamáček už několikrát zopakoval, že vláda by neměla být vedena trestně stíhaným politikem, na což trestně stíhaný Babiš odpověděl, že bude kandidátem na premiéra až do smrti on. Hamáček vyjednává dál, jako by Babiš nic neřekl.
Vyjednávací tým ČSSD se také vyjádřil, že chce požadovat od ANO písemné záruky, že ČSSD nebude v případné koaliční vládě přehlasována v důležitých věcech. Babiš přes média odpověděl, že takovou podmínku nepřijme. Nevidí k písemným zárukám prý žádný důvod, protože pokud se obě strany dohodnou na programu, rozpory nebudou. Basta.
Toto dosti nedůstojné handrkování s Babišem se přitom odehrává na pozadí živé diskuze v ČSSD, z níž vyplývá, že ve straně zdaleka nepanuje shoda na tom, zda jít do vlády s ANO – a zejména pak do vlády vedené trestně stíhaným Babišem. Není tedy vůbec jisté, že v případě, kdy Hamáček a Zimola nakonec s ANO nějakou formu spolupráce vyjednají, budou mít pro svůj projekt dostatečnou podporu v poslaneckém klubu, mezi svými senátory a členstvem.
O schválení případné dohody s ANO má rozhodnout stranické referendum, a podle zpráv v médiích není většinová podpora zaručena. Tu by se nejspíš podařilo získat, kdyby Babiš souhlasil s tím, že sám nebude premiérem, jenže, jak už bylo řečeno, něco takového kategoricky vylučuje.
Těžko říci, jak na členy strany zapůsobí, pokud její předseda Hamáček, který opakuje, že je pro něj problém, aby ČSSD byla ve vládě s trestně stíhaným politikem, předvede nakonec politické salto a „vysvětlí“, že jelikož se podařilo najít programové průsečíky, je ochoten do vlády vedené Babišem jít.
ČSSD se chová jako jakési „béčko“ ANO. Ačkoliv právě Babiš jí odsál velké množství voličů, strana nehodlá bojovat o jejich návrat tak, že se proti ANO programově vymezí, půjde do opozice a nabídne těmto voličům alternativu, ale tak, že s tím, co zbylo z její voličské základny, se znovu vrhne do Babišova objetí. Co to udělá s vnímáním její identity, si lze domyslet.
Spolupráci ČSSD s ANO na vládní úrovni by nebylo možná třeba odmítat, kdyby vyjednávání o vládě alespoň vypadalo jako jednání rovného s rovným. ANO sice získalo o nějakých 22 procent hlasů víc než ČSSD, ale Babiš by přesto mohl dávat najevo, že o ČSSD stojí, protože jinak má malou šanci vytvořit většinovou vládu.
Jenže s ČSSD tedy zatím zachází spíše jako se spráskaným psem, kterému dovolí, aby se připlazil zpátky k již značně ohlodané kosti. A tento pes s ním tuto hru hraje místo toho, aby odešel lovit a posilovat jinam.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Nelze samozřejmě vyloučit, že navzdory ponížení, které si ČSSD dává líbit, se nakonec naplní předpoklady některých jejích lídrů a mentorů, že účast ve vládě straně neublíží, protože bude přinejmenším viditelnější. Jenže v této chvíli se může jevit jako stejně pravděpodobná teze, že účast ve vládě vedené Babišem, vyjednaná nedůstojným způsobem, nakonec udělá z ČSSD skutečné „béčko“ ANO, jehož vlastní existence se časem stane bezpředmětnou.