Článek
Průzkum Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) potvrdil, že psychosociální problémy a potažmo negativní stres považuje za největší riziko téměř šedesát (58 %) procent dotázaných osob. Respondenti nejčastěji zdůrazňovali rizika, která se týkají nutnosti jednat s náročnými zákazníky, pacienty a žáky. Čtyři procenta zaměstnanců dokonce uvedla, že se stali obětí fyzického násilí.
Více než polovina zaměstnanců v Evropě považuje stres na pracovišti za obvyklý
Na tuto skutečnost reagoval i Evropský parlament, který se stal jedním z iniciátorů myšlenky uspořádání celoevropské kampaně „Zdravé pracoviště zvládne i stres“, jež se v letech 2014–2015 zaměřila na psychosociální rizika, zejména na stres při práci. V České republice kampaň koordinovalo ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a v jejím rámci vznikla řada pomůcek na zvládání stresu v každodenním životě.
Stres se stal obvyklým jevem
„Moderní doba přináší mnohé změny. Z některých bohužel vyplývají vyšší nároky kladené jak na zaměstnance, tak i na zaměstnavatele. Více než polovina zaměstnanců v Evropě považuje stres na pracovišti za obvyklý a přes 80 % vedoucích má obavy nejen ze stresu, ale celkově z psychosociálních rizik na pracovišti,“ říká k tematice nových rizik MUDr. Vladimíra Lipšová ze Státního zdravotního ústavu.
Syndrom vyhoření
S tím souvisí například i tzv. syndrom vyhoření, který se projevuje emočním vyčerpáním, celkovým pocitem „opotřebovanosti“ a chronickou únavou. Týká se zejména takzvaných pečujících zaměstnání ve zdravotnictví či v sociálních službách.
„Dle nedávné studie 1. LF UK v Praze s názvem Stres, deprese a životní styl v České republice pociťuje negativní příznaky stresu třetina (34 %) zaměstnanců. Citovaná studie zároveň uvádí i poměrně výrazné regionální rozdíly – nejvyšší podíl syndromu vyhoření se vyskytuje v kraji Moravskoslezském, Libereckém a Královéhradeckém, naopak Praha a kraj Vysočina mají nejmenší podíl osob uvádějících zmíněné obtíže,“ doplňuje MUDr. Lipšová.
Hlavní je ochota a důvěra
Psychosociální rizika a stres při práci představují pro organizace a národní ekonomiky významné náklady. Uvádí se, že přibližně polovina pracovních absencí souvisí se stresem. V celé Evropě se náklady na léčbu poruch duševního zdraví odhadují na 240 miliard eur za rok.
„Omezení stresu při práci považuje řada lidí za problém, jehož řešení je na úrovni podniků obtížné a investičně náročné, ale opak je pravdou. V porovnání s řešením jiných rizik, jako je třeba hluk, jsou náklady minimální. Úvodní investicí jsou jen čas, ochota ke spolupráci a vzájemná důvěra zainteresovaných,“ vysvětluje ředitel Výzkumného ústavu bezpečnosti práce RNDr. Stanislav Malý.
Ochrana zdraví se vyplatí
Mezinárodní studie dokazují, že každé euro investované do oblasti ochrany zdraví se podniku vrátí až pětkrát. Proto se i národní projekt Podnik podporující zdraví zaměřil v letošním roce na firmy, které dobrovolně pečují o zdraví zaměstnanců nejen zajištěním „zdravého pracovního prostředí“, ale i zajištěním možnosti zdravého stravování na pracovišti, podporou fyzické aktivity zaměstnanců či protikuřáckých a antistresových aktivit a úpravou pracovní doby.
Mezi letošní vítěze v kategorii velkých podniků patří T-Mobile Czech Republic, který obhájil titul z roku 2009 a 2012. „Prioritou T-Mobile CR je nejen starat se o fyzickou, ale také o psychickou pohodu svých zaměstnanců. V rámci rovnováhy soukromého a pracovního života kolegy podporujeme zejména širokou nabídkou flexibilního pracovního uspořádání, ale také například organizací příměstských táborů pro jejich děti o prázdninách i v průběhu školního roku. Pro aktivní kolegy nabízíme kromě zajímavých akcí i on-line portál Fithall, kde najdou informace o zdravém životním stylu a možnostech vylepšit svou fyzickou a duševní kondici,“ zdůrazňuje Klára Sejková, specialistka na pracovní bezpečnost a zdraví zaměstnanců z T-Mobile Czech Republic.