Článek
Názor na to, jak rozumět formulaci „nové skutečnosti nebo důkazy“ se ale od nového roku po několik týdnů postupně vyvíjel.
Názor na to, jak rozumět formulaci „nové skutečnosti nebo důkazy“ se ale od nového roku po několik týdnů postupně vyvíjel.
Původně převládal názor, že pokud se poplatník svým pochybením či opomenutím v řádném přiznání připravil o peníze, nemá možnost to napravit cestou dodatečného přiznání, neboť jeho pozdní zjištění není novou skutečností či důkazem.
Tento striktní názor by možná z ryze slovního výkladu obstál. Ale protože je každý omylný, ve svých důsledcích by mohl poškodit všechny.
Na základě připomínek z praxe proto vydal odbor práva a daňového procesu Generálního finančního ředitelství koncem března stanovisko ve prospěch poplatníků, podle něhož budou finanční úřady postupovat. Týká se to všech daní.
Na základě připomínek z praxe proto vydal odbor práva a daňového procesu Generálního finančního ředitelství koncem března stanovisko ve prospěch poplatníků, podle něhož budou finanční úřady postupovat. Týká se to všech daní.
GFŘ zde uvádí příklady, kdy může poplatník podat dodatečné přiznání na nižší daň, popřípadě vyšší ztrátu či vyšší nadměrný odpočet.
Jedná se o:
* chybnou aplikaci daňových zákonů, kdy např. daňový subjekt přiznal a odvedl DPH v sazbě 20 procent namísto správné sazby 10 procent; zaúčtoval nějaký doklad (příjem) dvakrát; zdanil něco, co mělo být od daně osvobozeno či co nemělo být předmětem daně vůbec; neuplatnil si v daňovém přiznání slevu na dani;
* chybnou aplikaci daňových zákonů, kdy např. daňový subjekt přiznal a odvedl DPH v sazbě 20 procent namísto správné sazby 10 procent; zaúčtoval nějaký doklad (příjem) dvakrát; zdanil něco, co mělo být od daně osvobozeno či co nemělo být předmětem daně vůbec; neuplatnil si v daňovém přiznání slevu na dani;
* chybnou aplikaci daňových zákonů, kdy např. daňový subjekt přiznal a odvedl DPH v sazbě 20 procent namísto správné sazby 10 procent; zaúčtoval nějaký doklad (příjem) dvakrát; zdanil něco, co mělo být od daně osvobozeno či co nemělo být předmětem daně vůbec; neuplatnil si v daňovém přiznání slevu na dani; * poplatník v řádném přiznání k dani z nemovitostí uvedl nesprávný počet nadzemních podlaží či uvedl nesprávnou výměru;
* chybnou aplikaci daňových zákonů, kdy např. daňový subjekt přiznal a odvedl DPH v sazbě 20 procent namísto správné sazby 10 procent; zaúčtoval nějaký doklad (příjem) dvakrát; zdanil něco, co mělo být od daně osvobozeno či co nemělo být předmětem daně vůbec; neuplatnil si v daňovém přiznání slevu na dani; * poplatník v řádném přiznání k dani z nemovitostí uvedl nesprávný počet nadzemních podlaží či uvedl nesprávnou výměru;
* v řádném přiznání k dani silniční uvedl nesprávný počet měsíců používání vozidla k podnikání;
* do řádného daňového přiznání zapomněl zahrnout nějaké daňové doklady, které mají vliv na výši jeho daňové povinnosti. I nadále samozřejmě platí, že dodatečné přiznání na nižší daň nelze podat, jestliže tuto možnost jednotlivé daňové zákony nebo daňový řád výslovně vylučují.
* do řádného daňového přiznání zapomněl zahrnout nějaké daňové doklady, které mají vliv na výši jeho daňové povinnosti. I nadále samozřejmě platí, že dodatečné přiznání na nižší daň nelze podat, jestliže tuto možnost jednotlivé daňové zákony nebo daňový řád výslovně vylučují.
* do řádného daňového přiznání zapomněl zahrnout nějaké daňové doklady, které mají vliv na výši jeho daňové povinnosti. I nadále samozřejmě platí, že dodatečné přiznání na nižší daň nelze podat, jestliže tuto možnost jednotlivé daňové zákony nebo daňový řád výslovně vylučují. Například dary nebo ztrátu, které si poplatník zapomněl uplatnit v řádném přiznání, může podle zákona o daních z příjmů uplatnit pouze v dodatečném přiznání na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o dar a původně stanoveným základem daně činil alespoň 100 Kč.
* do řádného daňového přiznání zapomněl zahrnout nějaké daňové doklady, které mají vliv na výši jeho daňové povinnosti. I nadále samozřejmě platí, že dodatečné přiznání na nižší daň nelze podat, jestliže tuto možnost jednotlivé daňové zákony nebo daňový řád výslovně vylučují. Například dary nebo ztrátu, které si poplatník zapomněl uplatnit v řádném přiznání, může podle zákona o daních z příjmů uplatnit pouze v dodatečném přiznání na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o dar a původně stanoveným základem daně činil alespoň 100 Kč.
Dodatečné daňové přiznání na daň nižší nelze rovněž využít v případech, že stejné důvody daňový subjekt již dříve uplatnil v odvolání či v řízení o mimořádném opravném prostředku nebo pokud za příslušné zdaňovací období byla stanovena daň podle pomůcek.