Hlavní obsah

Tahle země není pro mladý. Italská mládež nevidí doma perspektivu

Alarmující počet mladých lidí v Itálii nemá práci ani výhled, že nějakou najde. Vláda se rozhodla začít jednat, ale vzhledem k prázdné státní pokladně je otázkou, čeho může dosáhnout, všímá si agentura DPA.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Název Tahle země není pro mladý má v Itálii v narážce na stejnojmenný italský film Non è un paese per Giovani režiséra Giovanniho Veronesiho oblíbený rozhlasový pořad. Vzhledem ke stagnující ekonomice, která zvláště mladým nenabízí téměř žádnou perspektivu, to nepřekvapí.

Šest let přesahuje nezaměstnanost mladých v Itálii 30 procent. Jen v roce 2015 zemi opustilo a odešlo pracovat jinam zhruba 50 tisíc lidí mladších 40 let. Téměř polovina měla vysokoškolský diplom.

S ohledem na rozpočtové limity je prostředků (na zvýšení státních výdajů) velmi málo.
Pier Carlo Padoan, ministr hospodářství

Itálie "krvácí", tak nazývá odchod mladých talentů Luca Paolazzi, národohospodář ze zaměstnavatelského svazu Confindustria. Je přesvědčen, že vystěhovalci stojí Itálii asi jedno procento hospodářského růstu ročně. „Mluvíme tu o skutečné krizi," dodává.

Vysoká nezaměstnanost mladých trápí i další země „evropského jihu”, jako jsou Španělsko a Řecko. Jak nedávno upozornila agentura AFP, mnoho mladých obyvatel jižní Evropy míří s velkými nadějemi hlavně do Německa, část z nich se zanedlouho vrací zklamaná domů. [celá zpráva]

V Itálii středolevicová vláda ministerského předsedy Paola Gentiloniho situaci pochopila a snaží se ji změnit. Slíbila, že v příštím rozpočtu bude počítat s opatřeními, která by měla podniky motivovat, aby zaměstnávaly mladé lidi. „S ohledem na rozpočtové limity je prostředků (na zvýšení státních výdajů) velmi málo," uvedl ale ministr hospodářství Pier Carlo Padoan.

Pomůže předčasný důchod pro úředníky?

Na stole je nápad snížit nově zaměstnaným do určitého věku sociální odvody. Italská vláda také zvažuje, že pošle do předčasného důchodu až půl miliónu zaměstnanců veřejné správy. Tím by se uvolnila pracovní místa pro mladé. Kritici se obávají, že snížení sociálních odvodů by mohlo případně přimět firmy, aby mladé lidi zase propustily, až zestárnou a přesáhnou zatím neurčenou věkovou hranici. A slib nových pracovních míst na některé působí jako předvolební dárek – v zemi se konají v příštím roce volby.

Jistá poradenská hospodářská firma v březnu navrhla radikální řešení: bohatí důchodci by měli být zatíženi novou daní a z takto získaných peněz by se financovaly sociální programy pro mládež.

Nevěřím, že jedinou cestou, jak přilepšit mladým, je ubrat starším.
Enzo Lattuca, poslanec

Firma spočítala, že průměrný věk, ve kterém se mladí Italové stanou finančně nezávislí na rodičích, stále stoupá. V roce 2004 to bylo ještě 30 let, do roku 2020 stoupne na 38, a do roku 2030 dokonce na 48 let. Mnozí z nich podle profesora demografie Alessandra Rosiny z milánské Katolické univerzity přežívají jen proto, že je společensky přípustné bydlet doma i po dosažení 30. roku věku. Něco málo si přitom vydělávají bokem načerno.

Nejmladší italský poslanec, 29letý Enzo Lattuca si nemyslí, že by se mladí měli poštvávat proti starým, přestože ze země odešla téměř třetina jeho spolužáků. „Nevěřím, že jedinou cestou, jak přilepšit mladým, je ubrat starším," říká tento stranický kolega premiéra Gentiloniho.

Mladí proti starším

Podobně argumentují i italské odbory. Striktně odmítají plán vlády zvýšit věk odchodu do důchodu o pět měsíců na 67 let. Zároveň by se vláda podle nich měla také zasazovat za budoucí důchody mladých lidí.

Je to smutné, ale staří lidé, kteří bojují za své důchody, mají větší vliv než mladí lidé, kteří bojují za pracovní místa.
Massimiliano Valerii, šéf sociologického institutu

Bude dost pro všechny? I když italská ekonomika začíná po krizi ožívat, má země množství dluhů a prostor pro nové státní výdaje je jen omezený.

Ředitel výzkumného sociologického institutu Censis Massimiliano Valerii poukazuje na klesající počty nově narozených a rostoucí délku života. „Faktem je, že dnes máme méně mladých lidí než dříve – to snižuje jejich politický význam... Je to smutné, ale staří lidé, kteří bojují za své důchody, mají větší vliv než mladí lidé, kteří bojují za pracovní místa," shrnuje vědec.

V Česku se nezaměstnanost mladých do 25 let pohybuje kolem deseti procent a jsme tak na špici vedle Malty a Německa. Firmy se tu v posledních letech naopak potýkají s nedostatkem lidí téměř ve všech oborech. Největší nouze je o řidiče, manuální a technické profese.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám