Hlavní obsah

Polští dohazovači vozí do Česka ilegálně cizí dělníky

Právo, Jindřich Ginter

Polské pracovní agentury ilegálně do Česka houfně navážejí dělníky z ciziny. Především z Ukrajiny, ale i Moldávie a dalších východních zemí. Hlavu s pojištěními ani s povoleními si nelámou.

Foto: Petr Hloušek, Právo

V jednom podniku se zřejmě dělníci pomocí pasů vydávali za někoho jiného. Ilustrační foto

Článek

Zaměstnávání osob ze zemí mimo EU přes agentury je protiprávní, ale po levné manuální síle je v ČR obrovský hlad. Tito lidé dělají i za 50 korun na hodinu.

Státní úřad inspekce práce chystá ve spolupráci s ministerstvem vnitra v nejbližší době šťáry. A má kam jít. Dostává totiž stovky podnětů od Asociace personálních agentur, která do podezřelých podniků dokonce nasazuje své špicly.

Přehazování horkého bramboru

„Letos je patrný nárůst počtu zjištěných občanů Ukrajiny, kteří se sem dostali prostřednictvím polských firem, jež tyto lidi dodávají našim firmám na základě obchodních smluv a pod zástěrkou dodávání služeb. Nemají povolení ke zprostředkování. Je to nelegální zaměstnávání,“ uvedl na parlamentním semináři o agenturním zaměstnávání náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček.

Pokud cizinecká policie zjistí, že dělník pobývá v Česku ilegálně, zpravidla jej vyhostí. V některých krajích ale takové případy podle Macíčka nechává být.

„Přehazujeme si horký brambor mezi institucemi. Záměr EU uvolnit přeshraniční poskytování služeb určitě nebyl takto zamýšlen. Ustanovili jsme meziresortní skupinu, aby se to ujasnilo,“ dodal.

Jiné pasy, stejné tváře

Mezi velkými personálními agenturami, které v ČR působí, se například mluví o případu, kdy se v jednom podniku dozvěděli o chystané kontrole. Zhruba stovka Ukrajinců odjela domů. Za pár týdnů přijelo sto Bulharů, alespoň podle pasů. Jenže podle některých svědků to měly být stejné tváře.

„Máme problém s predátory v dohazování zaměstnanců, kteří se sem stahují z Polska, ale i z Moldávie či Ukrajiny. Jak je to vůbec možné, že sem mohou jen tak dovážet lidi?“ položil řečnickou otázku prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Polovina trhu týkajícího se shánění zaměstnanců je podle něj obsazena nelegálními subjekty.

„V následujících měsících proběhnou opakované mimořádné kontrolní akce z útvaru potírání nelegálního zaměstnávání. Budeme se polským zprostředkovatelským firmám intenzívně věnovat,“ ujistil Macíček.

Zákon jen na papíře

Po levných dělnících je hlad, protože ve výrobách a na stavbách zoufale chybějí. Lidé z Východu jsou ochotni pracovat za almužnu. Agentury práce a cílové firmy jsou přitom ze zákona povinné zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky agenturního zaměstnance nebyly horší, než jsou podmínky kmenového zaměstnance.

„Srovnatelné podmínky často nejsou zdaleka dodržovány. V jednom z případů, který jsme řešili, dostávali kmenoví zaměstnanci firmy vyrábějící pro automobilky 147 korun na hodinu a zaměstnanci agentury práce 51 korun. Firma dostala pokutu 895 tisíc korun,“ informoval Macíček.

Za padesát korun na hodinu neseženete ani středoškolského studenta
Jaroslava Rezlerová, APPS

Ještě větší pokuta, 1,3 miliónu korun, hrozí logistickému centru jednoho známého obchodního řetězce. Pracovali v něm Bulhaři a Rumuni, kteří byli zaměstnanci agentury, jež k tomu neměla žádné oprávnění. Dodávala levné zaměstnance jen na základě obchodní smlouvy. Pokuta může ze zákona činit až dva milióny korun.

„Za padesát korun na hodinu neseženete ani středoškolského studenta. To je vykořisťování. Některé agentury by si zasloužily odebrání licence. Za agentury práce se zde vydávají firmy, které s agenturním zaměstnáváním ve skutečnosti nemají vůbec nic společného,“ upozornila prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb a šéfka českého zastoupení obří personální agentury Manpower Jaroslava Rezlerová.

Šéf asociace: Máme špióny a udáváme

Inspekce práce jen loni řešila 500 podnětů na protiprávní agenturní zaměstnávání, které se samozřejmě netýkaly jen polských dohazovačů a ukrajinských dělníků. Zajímavé je, že čtyři stovky z nich přišly od Asociace pracovních agentur, která sdružuje hlavně menší tuzemské podnikatele v této branži.

„Snažíme se dostat do podniků, které zaměstnávají nelegálně. I takové špiónské akce děláme. Jen loni jsme inspekci předali na čtyři stovky podnětů. Jsme jedním z největších udavačů v zemi. Bohužel. Musíme to ale dělat, potíráme tím nelegální konkurenci,“ prohlásil před sto třiceti personalisty a právníky na parlamentním semináři prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Firma využívající nelegálních agenturních dělníků za ně obvykle ani neplatí zdravotní a sociální pojištění.

Výběr článků

Načítám