Hlavní obsah

Letecké záběry: Česká pole zalilo žluté moře řepky

Novinky, pit, val
Praha

Jako by někdo rozprskl do prostoru obsah obří nádoby se žlutou barvou. I tak se někdy mohou pozorovateli shlížejícímu z vyvýšeného místa na českou krajinu jevit velké plochy oseté řepkou olejkou. Podle ředitele Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) Martina Volfa je namístě být k řepce tolerantní, jelikož je užitečná, má odbytový potenciál a pro zemědělce je dobře prodejná.

Letecké záběry na řepková poleVideo: Miroslav Kovář, Novinky

 
Článek

Řepka není v Čechách nijakým nováčkem, vždyť s jejím pěstováním se začalo už na počátku 19. století. Zásadní boom nastal přesto teprve před nedávnem.

„Největší rozvoj v pěstování nastal zejména v 90. letech minulého století, kdy se plocha během deseti let zvýšila třikrát,“ uvedl pro Novinky Volf.

Foto: David Ryneš, Novinky

Plocha a prudkce řepky v ČR

Pro zpracování a pěstování řepky v Evropě bylo důležité vyšlechtění řepek s nízkým obsahem glukosinolátů a kyseliny erukové v 80. letech minulého století. V současné době pak představuje tato celosvětově druhá nejvýznamnější olejnina nejdůležitější vývozní artikl rostlinné výroby v České republice.

„V rostlinné výrobě existují samozřejmě i další vhodné plodiny pro pěstování, ale pokud nebude odbyt na tyto komodity, nebude je zemědělec pěstovat,“ je přesvědčen Volf. I z toho důvodu byly sníženy plochy jetelovin a víceletých pícnin, cukrovky, brambor a luskovin.

Zájem o pěstování řepky pramení z jejího opravdu velmi širokého upotřebení v potravinářském či kosmetickém průmyslu. Zapomenout se nesmí ani na její využití při výrobě bionafty nebo biomasy v podobě pelet, jimiž lze topit v ekologických kotlích. Výlisky ze semen se navíc mohou použít jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Přeskupení subvencí

Rozhodně ne všichni mají ovšem při pohledu na žluté lány úsměv na rtech. Ministerstvo zemědělství ve vzácné shodě s Agrární komorou ČR hodlá výrazným způsobem přeskupit dosavadní zemědělské subvence. Výrazný tok peněz má nově směřovat na podporu chovu skotu, zatímco dosud šel jako platba na plochu. Zaběhlý systém, platný od vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004, tak podle všeho dozná zásadních změn.

Pokud necháme promluvit řeč čísel z Českého statistického úřadu, tak celková osevní plocha v naší republice byla ke konci loňského května 2 488 141 hektarů. Z toho zabírala plocha osetá řepkou 373 386 hektarů, tedy 15 procent. To je podobná rozloha, na níž se pěstoval ječmen (372 780 hektarů). Větší rozlohu zabírala už jenom pšenice (863 132 hektarů). Výrazně podprůměrný byl pro tuzemskou produkci řepky především rok 2003, což způsobily mrazy, vymrznutí řepky a následné jarní sucho.

Nejvíce se loni řepka pěstovala ve Středočeském kraji (77 433 hektarů), nejméně pak kromě samotné Prahy (1899 hektarů) v Libereckém kraji (5274 hektarů).

Proti erozi a spoustě dalšího

„Řepka je dnes prakticky jedinou velkoplošnou plodinou, která na rozdíl od obilovin zvyšuje úrodnost půdy,“ sdělil Volf s tím, že se jedná i o výbornou protierozní plodinu. Nevýhodou oproti jiným plodinám je ale vysoká intenzita používání hnojiv a pesticidů.

„V dnešní době se používají řádně odzkoušené a registrované přípravky, takže při správné aplikaci nehrozí žádné poškození životního prostředí,“ dodal jedním dechem Volf s tím, že vzhledem k bohatému kořenovému systému dokáže řepka odčerpat z půdy dusíkaté látky a snížit případné znečištění půdy a vodních zdrojů.

Foto: David Ryneš, Novinky

Odhad produkce řepky v EU v letech 2000 - 2012

Jak Volf připomněl, produkce řepky v EU klesá již třetím rokem a letos, kvůli suchu na podzim a mrazu v zimě, se očekává nejhorší sklizeň za posledních šest let.

„V EU se letos zaoralo asi 500 000 hektarů, v ČR byly zaorávky jen 15 000 hektarů, ale porosty jsou po letošní zimě výrazně poškozeny,“ nechal se slyšet šéf pěstitelů olejnin, podle něhož lze i v Česku očekávat podprůměrnou sklizeň.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám