Hlavní obsah

Odtajněné spisy obsahují informace o emigrantech i nevýkonných Kubáncích

– PRAHA
Právo, lh, mak, znk

Desítky složek seřazené abecedně v i-Badatelně nabízejí zprávy jednotlivých rozvědčíků, které mapovaly například činnost československých emigrantů v zahraničí, vztah ČSSR a Vatikánu nebo hodnotily nevýkonnost kubánských špiónů.

Článek

V centru zájmu rozvědky se pravidelně ocitli zejména emigranti. V dokumentech jsou opakovaně uváděna jména novinářů Pavla Tigrida a jeho časopis Svědectví, Jana Kavana nebo zakladatele Listů Jiřího Pelikána. Naopak agenti zůstávají v anonymitě.

Zájem o Tigrida

Tigrid se stal v roce 1978 mimo jiné terčem akce Hnízdo. Rozvědka od dubna z příkazu ministra vnitra Jaromíra Obziny sledovala redakci Svědectví v ulici rue de Pont de Lodi v Paříži.

"Hnízdo (pozn. prostory redakce) je pro návštěvníky přístupné každé pondělí a pátek od 14.00 do 18.00 hod. Zpravidla se zdržuje Tigrid, jeho manželka, administrátor Vrzala a pomocná sekretářka B. Braud, někdy i další členové rodiny," píše rozvědčík. "... do objektu v ,úřední" dny a hodiny dochází mnoho návštěv, převážně emigrantů, s nimiž Tigrid diskutuje, vede jednání i porady o přípravě a organizaci různých protičeskoslovenských akcí. Hnízdo kupř. navštěvuje i Jiří Pelikán a Tigrid zde jednal i se Zdeňkem Mlynářem," referuje dále agent.

Řeší i možnost, jak zlepšit odposlechy sídla. Pomoci mu má i spolupracovník "kr. jménem Tomanský, který byl do zahraničí dlouhodobě vysazen v r. 1970." "Na základě úkolování udržuje již několik let styk s Tigridem a do střediska 1-2krát měsíčně dochází," pokračuje zpráva. Tomanský je hodnocen jako méně vhodný objekt ke špionáži, neboť mezi ním a Tigridem "nedošlo k navázání užšího vzájemného vztahu vzhledem k značnému věkovému rozdílu i profesi".

Agentovi se přesto podařilo získat rezervní klíč k bytu a instalovat v redakci Svědectví odposlouchávací zařízení. "V případě odhalení lze očekávat, že z jeho autorství budeme obviňováni. Eventuální propagandistické zneužití proti nám je však omezené, protože využití úkonu není směřováno proti zájmům Francie," hodnotí zpráva možný dopad akce Hnízdo.

Její výsledek shrnula zpráva z 29. července 1982. Odposlouchávací zařízení bylo instalováno "na spodní straně desky pracovního stolu v kanceláři objektu", stojí v dokumentu. Rozvědka při odposlouchávání Tigrida využila i aparaturu zabudovanou v kufříku.

Zprávy o Pelikánovi

Komunistická rozvědka sledovala i Jiřího Pelikána, jednoho z hlavních představitelů československého exilového hnutí a vydavatele od roku 1971 levicově orientovaného časopisu Listy. Zpravodajská služba se snažila proniknout do jeho soukromí a zjistit jeho denní režim. Měla vytvořenou i agenturní síť, kterou se snažila vyvolávat rozpory uvnitř skupiny kolem Pelikána a mezi jím a Pavlem Tigridem.

Pelikána a jeho skupinu bylo také třeba představovat ve špatném světle. "K diskreditaci využít situace a možností ,odhalujících" je jako potencionální spolupracovníky zpravodajských služeb zemí socialistického společenství," píše se v jedné ze zpráv. Bylo rovněž třeba vyvolat nedůvěru k Pelikánovi u poslanců Evropského parlamentu a představitelů západních demokracií. "Je třeba pokračovat v pokusech o podněcování krajně reakčních a radikálních organizací proti Pelikánovi," uvádí dále zpráva.

Za tímto účelem se měla zpravodajská služba zaměřit na získávání informací od francouzských novinářů a kulturních pracovníků jezdících do ČSSR.** Informátoři byli vyhledáváni i v řadách emigrantů, kteří "žádali o úpravu vztahů s ČSSR". Jeden ze spolupracovníků československé rozvědky se snažil získat si důvěru Pelikána i vyjadřováním kritiky zásahu sovětských vojsk v srpnu 1968. "Tímto si Pelikána naklonil," uvádí zpráva.

Ten samý člověk pak o Pelikánovi napsal: "Je úplně bělovlasý a je neustále hlídán třemi muži osobní ochranky. Má strach, což ve styku dost otevřeně dává najevo. Stále se domnívá, že ho chce někdo zlikvidovat. (...) Pelikán nemá důvěru ani k francouzské policii. Žije ve stálém napětí".

Rozpory v emigraci

Zpráva z roku 1981 je nadepsána Starosti Pelikána a Tigrida se zadržením kamiónu v ČSSR.

Líčí reakci Tigrida, Pelikána a Kavana na zadržení kamiónu s ilegálními materiály, které měly skončit v Československu, ale odhalili je pohraničníci. Dvoučlenná francouzská posádka byla poté vyhoštěna. Trojice novinářů pátrala, kdo za to může.

"Kavan, uražen jednáním Pelikána, a tím, že celou zodpovědnost za případ nechává jen na něm, prohlásil, že hlavní příčinou zadržení kamiónu je nedostatek finančních prostředků, které mu nedovolují bezpečně zajišťovat zásilky do ČSSR. On sám prý je na ,dně" a nedostane-li k tomuto účelu potřebnou sumu peněz, skončí s touto činností". Nechybí i spekulace, jak zadržení může postihnout chartisty, proti nimž StB provedla v té době další razii. "Tigrid však zdůraznil, že nejzranitelnější skutečností jsou peníze a dopisy se vzkazy disidentům. Podle Pelikána je nadějné, že se případ spojuje s trockisty a nikoliv s CIA či s jinou zpravodajskou službou."

V souvislosti s emigrací si rozvědka všímá i vývoje situace v roce 1989. "V důsledku demokratizačního procesu v ČSSR dochází mezi nepřátelskou emigrací na území NSR k určitým změnám. V souvislosti s ,otevřeností" se snížila důležitost nakladatelství exilové literatury," tvrdí zpráva z 8. března 1989. Mezi stabilními "škůdci" je jmenován mimo jiné Karel Hvížďala.

Dokumenty po roce 1990 zachycují převážně personální změny uvnitř rozvědky.

Nevýkonní Kubánci

Z uveřejněných dokumentů také vyplývá, že českoslovenští agenti nebyli příliš nadšeni z práce spřátelené kubánské rozvědky. Měli o ní nejhorší mínění. "Kvalita její produkce byla v porovnání s rozvědkami SSSR či NDR podstatně nižší," stěžují si v hodnotící zprávě.

Pokud měli čeští rozvědčíci podle školní stupnice od jedničky do pětky hodnotit práci Kubánců, jen zřídka jim udělili lepší známku než čtyřku. "Nejvyšší kvality bylo dosaženo v roce 1988 a 1989 - 3,67," uvádí zpráva.

Za čtrnáct let od roku 1975 do roku 1989 byla pouze jediná zpráva z Kuby ohodnocena jako velmi cenná. Přišla přesně před dvaceti lety a týkala se HN USA. HN znamenalo v záplavě zkratek, které rozvědčíci používali - hlavní nepřítel. Konkrétní informace popsána není.

Papež a církev

Agenti se zajímali také o papeže Jana Pavla II. Zpráva z roku 1980 konstatuje, že "přes jeho otevřenou kritiku sovětské pomoci Afghánistánu považují reakční politické a církevní kruhy papežovu současnou ,prozápadní" angažovanost na mezinárodním poli za nedostatečnou."

Proto se podle zprávy "uchylují k různým formám nátlaku na nastoupení tvrdšího kursu" vůči zemím sovětského bloku. "Vatikán však i nadále bude oddělovat svoji činnost na mezinárodněpolitickém fóru od svého bezprostředního ideodiverzního působení proti jednotlivým socialistickým zemím," píše se v dokumentu.

Právě církev přitom rozvědčíci stabilně označují za největší hrozbu socialistického zřízení. "Hlavním problémem v ČSSR zůstává katolická církve. Papež pracuje v plné koordinaci s Reaganem. Katolická církev podchycuje v ČSSR 2/3 věřících. Strategický význam má otázka Slovenska, kde 40 % všech občanů jsou katolíci a vliv církve v laickém životě je velmi vysoký," stojí ve zprávě z 29. října 1984.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám