Hlavní obsah

Filip: Miloš Zeman je svůj, ale před nikým se nehrbí

Právo, Jan Martinek

Předseda KSČM Vojtěch Filip odpověděl na otázky Práva k návštěvě čínského prezidenta v Praze, politice jeho českého protějšku i některým kontroverzním okolnostem, které návštěvu provázely.

Foto: Petr Horník, Právo

Předseda KSČM Vojtěch Filip

Článek

Návštěva čínského prezidenta Si-Ťin Pchinga v Praze skončila. Nemyslíte si, že se ČR tentokrát k zahraničnímu hostu chovala zbytečně servilně? Od čínských vlajek přes billboardy až třeba k chování policistů v ulicích?

Nemyslím si to, protože například při návštěvě amerického prezidenta Baracka Obamy to bylo ještě větší. Bezpečnostní opatření byla stejná, obdobná byla i při návštěvě bývalé ministryně zahraničních věcí USA Hillary Clintonové. Vzhledem k významu čínského prezidenta v mezinárodní politice a ekonomice to bylo adekvátní.

Je podle vás v pořádku, když policie zadržuje lidi s tibetskou vlajkou? Upozornil na to i ministr kultury Herman.

Nevím, nebyl jsem u toho. Jestli tam ministr Herman byl, může o tom podat svědectví. Já jsem se jak v úterý, tak ve středu přemisťoval z ústředního výboru do Sněmovny a na Hrad, takže jsem potkal mnoho lidí, co měli jak čínské, tak tibetské vlajky. Nic takového, za co bych měl kritizovat policii, jsem neviděl. Takže ti, kteří mají jinou zkušenost, nechť tak vypovídají orgánům činným v trestním řízení nebo Generální inspekci bezpečnostních sborů.

Co vůbec říkáte na politiky, kteří v době návštěvy čínského prezidenta vyvěšovali tibetské vlajky?

Od některých je to jejich vlastního přesvědčení, ale u mnoha politiků, kteří se na tom chtěli zviditelnit, to vidím jako krok, který jim nikdo nemůže uvěřit. Měří

Od některých je to jejich vlastního přesvědčení, ale u mnoha politiků, kteří se na tom chtěli zviditelnit, to vidím jako krok, který jim nikdo nemůže uvěřit. Měří jednoznačně dvojím metrem. Víte, nejvíc mě rozesmál pan Karel Schwarzenberg, který není věrný ani vlastnímu erbu. Neslyšel jsem od něj žádné výhrady vůči tureckému bombardování Kurdů, přičemž Kurdové jsou

naši nejbližší spojenci, vojensky je podporujeme dodávkou zbraní a střeliva proti Islámskému státu. Myslím, že předkové pana Schwarzenberga by se podivovali, jakým způsobem se on staví k této otázce.

Podle některých zpráv napadali čínští dobrovolníci v ulicích české demonstranty, přičemž policie chránila spíš Číňany.

Já jsem u toho nebyl, nemohu to hodnotit. Pokud ale přiznáme právo vyjádření názoru, tak já budu odsuzovat každý extrémně vyjádřený názor. Napadání jednoho člověka druhým nemá smysl.

Nošení tibetské vlajky je podle vás extrémní, nebo není?

To určitě ne.

Jak hodnotíte slova prezidenta Miloše Zemana pro čínskou státní televizi, který mluvil o tom, že minulé vlády byly v područí EU a USA, ale teď jsme už nezávislí?

Vnímám to trochu jinak. Tady jsme skutečně nedostáli svému slibu, že budeme fungovat jako členský stát EU, zejména v letech 2006–2010, kdy 80 procent obyvatel bylo proti americkému radaru. A přesto Topolánkova vláda i přes protesty občanů a přes petice sjednávala smlouvu s USA, která byla pro Českou republiku výrazně nevýhodná, znamenala omezení naší suverenity i vůči Evropě.

Tehdy se vláda chovala velmi servilně a měnilo to zahraničněpolitickou

Tehdy se vláda chovala velmi servilně a měnilo to zahraničněpolitickou orientaci ČR, která jasně říkala, že do EU vstupujeme na základě referenda

a naše zahraniční politika je zaměřena do všech světových stran. Tedy nejen na západ, ale i na východ, na sever i na jih.

A pokud jde o vládu Petra Nečase a Miroslava Kalouska, tam

se ukázal ve vládě rozpor. Petr Nečas nyní říká, že už jako předseda vlády začal spolupracovat směrem na východ.

A není to pravda?

Myslím, že tam byly určité náznaky, když si začal uvědomovat, v jak velké krizi ČR je a že jsme ji nedokázali překonat. Pak se vláda rozhodla najít na východě další trhy, a byla to právě ruka Miroslava Kalouska, který tu politiku

kazil. Dnes už akorát kope tam, kde nemá žádný vliv.

Nemyslíte si přesto, že prezident Číně v televizi zbytečně poklonkoval?

Nemyslím. Miloš Zeman je svůj, on sice nemá takové vystupování, jako míval Václav Klaus, ale před nikým se nehrbí, jen hledá způsoby, jak najít s těmi partnery společnou řeč.

V souvislosti s Čínou se hodně mluví o otázce lidských práv. Máme se podle vás chovat pragmaticky a zavírat oči nad jejich porušováním jen proto, že nám Čína nabízí investice?

Ale my nezavíráme oči. Také ale nemohou zavírat oči ti, kteří si neuvědomují, že 500 miliónů Číňanů dnes překonalo hranici chudoby a patří ke střední  třídě. Ukažte mi stát, který by dokázal více než třetinu svého obyvatelstva

přivést k takové prosperitě.

Podívejte se na Českou republiku v době jejího vzniku. Copak jsme tu měli tolik lidí na hranici chudoby, copak tu bylo sto tisíc bezdomovců?Čili v tomto ohledu, máme-li univerzálnost lidských práv, musíme uznávat i právo na rozvoj. A tady by nám mnohé státy, nemyslím jen Čínskou lidovou republiku, mohly být vzorem. Tam tedy opravdu zaostáváme. Základní lidská práva se týkají i hospodářských, kulturních a sociálních práv.

Nedávno jste ve Sněmovně hostil účastníky semináře o řízení státu, na kterém vystoupila i čínská delegace. Měl jste přitom úvodní projev takového typu, který v parlamentu zazněl nejspíš naposledy před rokem 1989. Nestýská se vám po době, kdy tady „soudruh vítal soudruha“?

Ani já osobně, ani KSČM není nostalgickou stranou. Jsme politickou stranou, která hledá budoucí podobu socialismu, nevzhlížíme k minulosti. To, že

existují silné komunistické strany ve světě, jsou úspěšné a jsou vládními stranami, to je pravda. Akorát si to někteří v Česku nechtějí přiznat.

Hledáte inspiraci i v čínském modelu?

Otázkou spravedlivé společnosti se zabývají všechny etapy vývoje lidstva. V tomto ohledu si myslím, že můžeme hledat inspiraci kdekoliv, kde se něco podaří. Jestli to bude v Asii, Jižní Americe či v jiných státech, je otázka, která je před námi. Loni jsme dělali velkou konferenci, která se týkala právě otázky socialismu ve 21. století, a myslím, že byla poměrně úspěšná.

KSČM má před květnovým volebním sjezdem. Je zřejmé, že vy budete dál obhajovat post předsedy.

Teď už je to jasné, protože jsem kádrové komisi slíbil, že budu kandidovat.

Svého času se i ve straně mluvilo o tom, že by vás měl někdo vystřídat. Už jste uklidnil své vnitrostranické odpůrce?

Kromě mě na předsedu kandiduje Ivan Hrůza a Josef Skála, takže budu mít dva protikandidáty. Byl bych nerad, kdybych byl sám. Pan Hrůza (zastupitel Prahy 6) je mým trvalým kritikem, což je na Praze 6 vítané. Každý z delegátů

může zhodnotit jeho práci, jak v pražském zastupitelstvu, tak na krajském výboru. Pokud jde o Josefa Skálu, je to opět na delegátech.

Co říkáte na hlasy, že KSČM pod vaším vedením stagnuje?

Já jsem trvale nespokojený, věci, které se nám nedaří, si uvědomuji velmi dobře. Bojuju s tím, někdy úspěšně, někdy méně. Teď zrovna bojuju s tím, jakým způsobem sestavit kandidátky do Senátu, abychom nedopadli tak

Já jsem trvale nespokojený, věci, které se nám nedaří, si uvědomuji velmi dobře. Bojuju s tím, někdy úspěšně, někdy méně. Teď zrovna bojuju s tím, jakým způsobem sestavit kandidátky do Senátu, abychom nedopadli tak špatně jako v roce 2014. Tam si uvědomuju rezervy, které máme

jak v krajích, tak v centru.

(Celý rozhovor najdete v sobotním Právu.)

Reklama

Výběr článků

Načítám