Článek
Napříště by se nemělo stávat, aby manažeři často ztrátových společností opouštěli funkci i se stovkami miliónů korun v kapse v podobě zlatých padáků. Změnit by se měla i struktura odměňování.
Noční můrou se stal případ někdejšího vedení Letiště Praha, které si vyplatilo téměř 200 miliónů korun za privatizaci společnosti, k níž ale nikdy nedošlo. K výplatě odměn navíc chybí dokumentace, což vedlo současné vedení k podání trestního oznámení.
„Zpřísňujeme podmínky při skončení funkce a především strukturu celkové odměny,“ řekl Právu šéf státní kasy Andrej Babiš (ANO).
Nově podle něj mají zásady odměňování stanovit konkurenční doložku nebo odstupné v délce šesti měsíců. Pokud je ale manažer odvolán, nárok na odchodné ani konkurenční doložku nemá.
Dřívější zprávy ministerstva financí o plnění zásad odměňování ukázaly rozdíly v přístupu resortů. Ještě loni v listopadu hovořila Babišova zpráva pro vládu o tom, že např. manažeři České pošty mají ve smlouvách dvanáctiměsíční konkurenční doložku a odchodné ve výši dvojnásobku až šestinásobku průměrného měsíčního výdělku.
Naproti tomu vedoucí zaměstnanci ve firmách spadajících pod ministerstvo dopravy konkurenční doložky nemají a jejich odchodné se pohybuje ve výši šestinásobku průměrné měsíční mzdy.
Roční příjem nejlépe placených šéfů se pohyboval v rozmezí od 2,7 do 5,5 miliónu korun.
Sami si určovali vlastní příjmy
Dosud platí, že maximální roční příjem šéfa státní či polostátní firmy tvoří několik položek. Vedle základní mzdy jsou to roční a střednědobé variabilní složky a další benefity. I to se má změnit.
„Změna spočívá v tom, že dosud povinnou střednědobou variabilní složku je možné stanovit fakultativně a je to na uvážení konkrétního ministra s ohledem na strategické cíle a charakter jednotlivé společnosti,“ popsal situaci Babiš.
Ministr tvrdí, že revize zásad odměňování je první krok. „Teď se chceme podívat také na výši odměn v jednotlivých firmách,“ poznamenal. Za jeho působení na ministerstvu prý už nové smlouvy o výkonu funkce uspořily náklady v řádu desítek procent.
„Historicky byl problém zejména v tom, že si ocenění pozice zadával a platil management společnosti a vlastník náročnost konkrétní pozici vždy potvrdil,“ řekl ministr financí.
Zásady se týkají osmdesáti manažerských pozic v sedmadvaceti státních a polostátních firmách. Jde např. o Čepro, Mero, Český aeroholding, České dráhy, ČD Cargo, Lesy ČR, Povodí Labe, Vltavy, Ohře, Letecké opravny Malešice, Vojenský technický ústav, Vojenské lesy a statky, Českou energetickou přenosovou soustavu či Českou poštu.
Sliby z dřívějška
Právě kvůli rozdílnému přístupu resortů vláda loni v listopadu uložila Babišovi ve spolupráci s ministry vnitra, průmyslu, zemědělství a dopravy pět let staré zásady aktualizovat a předložit je vládě. Ministři by se změnami měli zabývat ve středu – před dvoutýdenními vládními prázdninami.
S nepřehledným odměňováním manažerů slibovaly zatočit i minulé vlády.
Sobotkova vláda si přitom už do svého programu vetkla úkol vypracovat zákon, který by zamezil politickému trafikantství a zákonem stanovil pravidla jak pro výběr, tak odměňování lidí ve státem ovládaných společnostech.
Babišův úřad nakonec připravil na jaře věcný záměr zákona o výběru odborníků do těchto firem, ale jejich odměňování vynechal.
To se pokusil dohnat senátor za zelené Libor Michálek, který opakovaně předložil novelu zákona o státním podniku, která odměňování manažerů popsala, ale horní komora jeho návrh v obou případech zamítla.
