Hlavní obsah

Jednání o církevních restitucích před ÚS bez velkého zájmu veřejnosti

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brno

Mimořádný zájem, který mnozí předpovídali v souvislosti se začátkem projednávání ústavní stížnosti proti církevním restitucím, se nekonal. Na středeční úvodní jednání k budově Ústavního soudu v Brně přišlo jen málo lidí.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Jednání Ústavního soudu o církevních restitucích

Článek

Projednávání stížnosti iniciované poslanci z Věcí veřejných začalo v devět hodin dopoledne. Před budovou ÚS nebylo vidět jediný transparent a nepřišel ani žádný demonstrant.

Foto: Miroslav Homola

Vládní návrh obhajoval ministr bez portfeje a předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna (vlevo).

Zájem však byl minimální i ze strany vládních úředníků či zástupců církve. Místa v lavicích velké jednací síně Ústavního soudu byla zaplněna s bídou ze třetiny, a to ještě většinu ze zúčastněných pozorovatelů tvořili novináři a pracovníci – úředníci samotného Ústavního soudu.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Proti vládnímu návrhu zasedl jako účastník řízení Lubomír Zaorálek, místopředseda sněmovny a místopředseda ČSSD, spolu s právním zástupcem předkladatelů stížnosti Karolem Hrádelou (vlevo).

Podle vládního zákona mají církve získat od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Stát jim za dobu 30 let vyplatí také 59 miliard navýšených o inflaci. Postupně ale přestane dávat peníze na platy duchovních.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Za iniciátory ústavní stížnosti nechyběl předseda VV Vít Bárta (vpravo).

ÚS dostal tři návrhy na zrušení už schváleného zákona. První podala z iniciativy Věcí veřejných skupina senátorů. Druhý sepsali sociálnědemokratičtí poslanci ČSSD a třetí zákonodárci KSČM. Poslední dva zmíněné návrhy soud zamítl a zabývá se tím prvním.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám