Hlavní obsah

ČSSD chce po odškodnění církví definitivní restituční tečku

Právo, Oldřich Danda

I když stát odškodní některé církve a řády, nezabrání tomu, aby se neuspokojení restituenti dožadovali dalšího navracení majetku soudně. Sociální demokraté, kteří s podobou chystaných církevních restitucí nesouhlasí, proto zvažují, že budou prosazovat zákon, který by další nároky znemožnil, tedy restituční tečku. Ta by měla zabránit vleklým přím.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Článek

O obrovský majetek na severní Moravě se chtějí soudit například bývalý němečtí rytíři, kteří již na stát podali řadu žalob. Před válkou vlastnili přes 20 tisíc hektarů lesů, hrady Bouzov, Sovinec či zámek Bruntál. Majetek jim zabrali nacisté a československý stát zábor potvrdil Benešovými dekrety.

„Potřebovali bychom deklaratorní zákon, který by říkal, že jsme 22 let napravovali křivdy komunismu a že už více toho napravovat nebudeme a že jsme skončili. Potom by byla šance, že už žádní sudetští Němci, kolaboranti a arizátoři nebudou nic žádat,“ řekl Právu stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek. Soc. demokracie již jednou restituční tečku v roce 2003 prosadila, ale o dva roky později Ústavní soud rozhodl, že tečka neplatí pro přímé restituenty a jejich dědice.

Místopředseda a poslanec TOP 09 Pavol Lukša takový nápad považuje za nesmysl. „Žádná moc na světě nemůže zabránit, aby člověk dal svou při k soudu. Podle mého to nemohou myslet vážně a dělají pouze ramena,“ řekl Právu Lukša.

„Bude méně na památky“

Podle ČSSD je návrh zákona o odškodnění církví příliš velkorysý. Předloha, která již prošla prvním čtení Sněmovny, počítá s tím, že se církvím vrátí 56 procent majetku a třicet let jim stát bude vyplácet 59 miliard korun (s úroky až 96). Podle sociálních demokratů je ohodnocení pozemků příliš nadsazené a lze se důvodně obávat, že ostatní restituenti budou stát žalovat.

„Hrozí, že se ostatní restituenti budou dožadovat rovnosti před zákonem,“ řekl Mládek. Podle něj při vypořádávání restitucí fyzických osob byla finanční kompenzace mnohem menší. Například maximální cena za zemědělskou půdu byla 11,8 koruny a církve by měly dostat 44,4 koruny za metr čtvereční.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka již uvedl, že není vyloučeno, že pokud budou u moci, budou prosazovat snížení finanční kompenzace. Mládek soudí, že by stát mohl tok peněz k církvím snížit snadnějším způsobem. „Já osobně bych to viděl jinak, církve dostávají hodně peněz na udržování památek a stát jim prostě řekne, že je ve špatné ekonomické situaci a ať je udržují z toho, co si vybojovali,“ poznamenal Mládek.

Restituce potrvají několik let

Církve podle vlastního soupisu vlastnily v roce 1948 181 tisíc hektarů lesů a 72 tisíc hektarů zemědělské půdy a také další tisíce hektarů rybníků a budovy, zpět by měly získat 150 tisíc hektarů lesů a 48 tisíc hektarů půdy.

Církve budou muset dokázat pozemkovým fondům a lesním správám, že před rokem 1948 majetek vlastnily. Podle náměstka pozemkového fondu Petra Šťovíčka je možné, že nakonec vydají více než oněch 48 tisíc hektarů.

Pozemkový fond totiž neeviduje církevní majetek, provedl pouze tzv. lustrace v katastru nemovitostí. „Takto jsme zjistili těch 48 tisíc hektarů. Ale ten seznam není jistě kompletní, takže těch pozemků může být více. Může to být tisíc či dva tisíce hektarů,“ řekl Právu Šťovíček. Podle něj bude vydávání majetku komplikované, protože zápisy v katastru jsou často neúplné či sporné.

Předseda dozorčí rady pozemkového fondu Jiří Papež je ale optimistický a odhaduje, že by mohly být restituce dokončeny do pěti let od účinnosti zákona.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám