Hlavní obsah

Přijetí eura není tématem dne, řekl Klaus německému protějšku

Praha

Německý prezident Christian Wulff v pondělí na oficiální návštěvě ČR vyjádřil přání, aby Česko oznámilo, kdy by chtělo vstoupit do eurozóny. Jeho protějšek Václav Klaus to však odmítl s tím, že to s ohledem na vývoj kolem eura není tématem poslední doby.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Německý prezident Christian Wulff s prezidentem ČR Václavem Klausem

Článek

„Zejména po krizi eura u nás neexistuje zřetelně definovaná skupina lidí jako vláda nebo centrální banka, která by doporučovala v představitelné budoucnosti vstup do eurozóny. A proto vstup do ní není v této chvíli tématem,“ prohlásil na společné tiskové konferenci obou prezidentů Klaus.

Dodal k tomu však, že ačkoli není ČR členem eurozóny, není pro ni radostí objevovat problémy v zemích s eurem. Jako příklad k tomu dosadil Irsko, kterému bude muset nejen EU, ale i MMF finančně pomoci.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Německý prezident Christian Wulff s prezidentem ČR Václavem Klausem

„Jako pro zemi těsně spojenou s Evropou je jakýkoli problém eurozóny také českým problémem,“ doplnil Klaus.

Německý prezident Christian Wulff řekl, že v eurozóně je nutný jasný právní základ pro země, které porušují pravidla. Je přesvědčen, že Česká republika hraje při tvorbě pravidel velmi dobrou úlohu. Německý prezident i přes současné potíže přijetí eura Česku doporučuje.

"Nesrovnávejme zvěrstva nacistů a odsun Sudetů"

Wulff také v souvislosti s připomínkou listopadových událostí roku 1939, kdy nacisté potlačili studentský protest, prohlásil, že zločiny Němců na Češích v době nacistické okupace nelze srovnávat s tím, co nastalo v Československu po druhé světové válce. Dodal, že vítá debatu o poválečné situaci a přeje si, aby se odehrála v klidném duchu.

„Německo si musí být vědomé zločinů, které páchalo na českém národě. Za tato zvěrstva musí být zodpovědné,“ řekl Wulff. Německý prezident současně uvedl, že nelze porovnávat tyto zločiny s tím, co se stalo v tehdejším Československu po skončení války.

Na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše přišly po válce v Československu až tři milióny sudetských Němců o majetek a občanská práva. Poté byla většina z nich odsunuta. Zástupci sudetských Němců se kromě zrušení těchto dekretů dožadují také zrušení amnestijního zákona, který v Československu umožnil promíjet excesy, jež poválečné vysídlování německé menšiny provázely.

Německý prezident uvedl, že 60 let po válce je třeba vést diskuzi o poválečných událostech. Debata by měla být vedena v České republice a neměla by se omezit pouze na režiséry a akademiky. "Doufám, že debata povede ke zdárnému konci," dodal Wulff.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám