Článek
Pět let stará koncepce české vlády počítala s tím, že utajované spojení bude fungovat od začátku letošního roku. Tyto představy ale vzaly za své ve chvíli, kdy si Evropská unie a NATO ujasnily svá pravidla pro nakládání s rizikovými informacemi.
Ta jsou jasná: informace EU se smějí přenášet jen zařízením vyrobeným v některé z členských zemí Unie. Přitom Aliance si vymínila, že její informace musejí přenášet výhradně zařízení vyrobená v jeho členském státu.
A tady se objevilo čertovo kopýtko: pro osm uživatelů českého pilotního projektu, kteří již roky nové spojení ověřují, se nakoupila šifrovací zařízení, která „umí“ jen NATO.
Až do letošního července nebyl na českém trhu k dispozici prostředek, který by umožňoval přenos dat obou institucí dohromady. A který by byl k tomu ještě slučitelný s obdobným utajovaným spojením, po němž „běhají“ informace národní. Národní bezpečnostní úřad vydal jednomu takovému zařízení příslušný certifikát až před měsícem.
Není zájemců moc?
„Pamatuji, že když se za vlády soc. dem. dělala koncepce tohoto spojení, chtěl být na něj napojen kde kdo. Postupně se počet uživatelů z finančních důvodů podstatně redukoval,“ řekl Právu šéf bezpečnostního výboru Sněmovny František Bublan (ČSSD). I tentokrát je jedním z důvodů Langerova bubnování na poplach zřejmě to, že mu v resortu scházejí peníze.
Nejdražší varianta, která počítá s nákupem zařízení pro přenos všech důvěrných dat, vyjde na 59 miliónů korun. A vnitro prý má jen 27 miliónů. „Jde o věc pro stát tak důležitou, že by se prostředky na to měly najít. Nemůžeme zůstat ostrůvkem bez informací,“ řekl Bublan.
„Jako bývalý ministr vnitra vím, že v rozpočtu je vždycky nějaká vata, kde lze peníze vzít. Obzvlášť když jde o tak malou částku. Třeba by se to podařilo, kdyby se ještě omezil počet příjemců zpráv, neboť podle mě jich je stále moc,“ dodal.
Langer zvažuje ještě další dvě varianty – za 50 miliónů a za 27 miliónů. Pak by ale nemohla mezi sebou komunikovat kryptografická pracoviště v plném rozsahu.