Článek
Původně se měl projekt na modernizaci policejních služeben letos financovat ze státního rozpočtu, odstupující ministr vnitra Ivan Langer (ODS) ale se svým návrhem na vyčlenění 613 miliónů korun ve vládě neuspěl a peníze tak musel najít v rozpočtu svého resortu.
"Potřebných 600 miliónů korun bylo získáno úměrným pokrácením výdajů téměř všech složek ministerstva," uvedl k tomu mluvčí resortu vnitra Radek Holý. V oblasti zavádění nových informačních systémů se přitom pro letošek našla největší část chybějících peněz, téměř 500 miliónů korun.
"Ukázalo se totiž, že ta hlavní část dodávek těchto systémů a tím i jejich finančního plnění proběhne oproti původnímu plánu až příští rok. Proces jejich zavádění to však neohrozí, vše běží podle harmonogramu, který stanovila Evropská unie," řekl k tomu Právu šéf ministerské sekce Spojení a komunikací Michal Král.
Oba informační systémy jsou nezbytné k tomu, abychom mohli vstoupit do tzv. Schengenského prostoru a zrušit tak kontroly na hranicích. Podle původního plánu se mělo Česko k Schengenu připojit na podzim příštího roku, Evropská komise však v poslední době mluví o možném odkladu našeho vstupu.
Odposlechy a poštovné
Oproti původním ujištěním Langra se nyní bude muset na financování modernizace služeben částečně podílet i sama policie, šetřit tak bude např. na poštovném nebo na některých investičních akcích, využije i zbylých peněz původně určených na odposlechy. Podle policejního prezidenta Vladislava Husáka to ale projekt neohrozí. "Běží to podle plánu," konstatoval Husák.
"Na poštovném ušetříme zhruba 6 miliónů, 15 miliónů musíme ubrat u stavebních investic a nejvíce, tedy 95 miliónů, jde na vrub odposlechů," řekl k tomu Právu ekonomický náměstek policejního prezídia Pavel Bouberle.
Podle Tomáše Almera, šéfa policejního útvaru provádějící odposlechy, však úspory neznamenají, že by policie letos tzv. napíchla méně lidí. "V rozpočtu je vždy na odposlechy připraveno více peněz, protože dopředu nejde určit, kolik bude na tuto oblast potřeba. Jde tedy o nevyužité peníze," uvedl Almer.
Mezi konkrétní investiční projekty, jejichž realizace bude muset počkat na příští rok, patří podle Bouberleho např. stavba čističky odpadních vod v Písku za 3 milióny nebo odstranění závad plynoucích z energetického auditu ve dvou policejních objektech v Kladně za necelých 10 miliónů korun.
"Je to trochu čára přes rozpočet, ale na druhou stranu je dobře, že se díky tomu nařízení začalo něco se služebnami dít. Za normálních okolností by se na to totiž peníze nenašly," řekl Bouberle.