Česko láká stále více Nizozemců, budují tu celé holandské vesničky

„Nizozemci u nás celkem dobře fungují, i když svoje porodní bolesti to má také,“ tvrdí starosta obce Lipno nad Vltavou ing. Zdeněk Zídek. Právě tahle obec, v jejímž čele stojí už dvacet let, přílivem nizozemského kapitálu odstartovala svou zcela novou epochu.

„V roce 1989 jsme neměli prakticky žádný majetek, nebyla tu práce a bojovali jsme o přežití. První, co jsme museli udělat, bylo zpracovat územní plán, a také jsme začali nakupovat pozemky,“ vzpomíná na počátky přeměny současného výstavního rekreačního letoviska starosta Zídek.

Část svého pozemkového fondu obec vyčlenila pro investiční záměr. Veřejnou soutěží hledali investora, který by pozemek ve spolupráci s obcí zhodnotil. A to se povedlo. Ruku si podali s nizozemským investorem, který tu zejména pro turisty ze své vlasti vybudoval rozsáhlý komplex apartmánů. A tak se na břehu jezera v místech, kde předtím bylo jen bahno, začalo stavět.

Kolaudace první částí areálu Landal Marina Lipno proběhla v roce 2000. Dnes tento komplex nabízí tisíc dvě stě lůžek, která jsou obsazena po celý rok - v létě láká jezero, v zimě zasněžené kopce. A místním lidem příliv turistů přináší práci a příležitost k podnikání. „To byl náš záměr,“ vysvětluje ing. Zídek. „Pozemky jsme totiž nizozemskému investorovi prodali s tím, že v areálu nebudou žádné služby, čili že klienti Maríny budou využívat služby v přilehlé obci.“

A tak se také stalo. Jen v Lipně nad Vltavou turisté - zejména z Nizozemska - každým rokem utratí zhruba sedmdesát miliónů korun. Restaurací, kaváren a různých sportovišť, jež využívají, stále přibývá, a za prací proto dnes na Lipno dojíždí i mnoho lidí z okolí.

U komplexu zvaného Marína na Lipně nezůstalo. Po dalších menších projektech rakouských i českých investorů tu opět díky kapitálu z Nizozemska bylo vystavěno více než dvacet nových domů v části zvané Slupečná.

„Nejčastěji si objednávají hranolky a pizzu,“ sděluje personál v jedné z restaurací na lipenské „kolonádě“. Z nápojů Nizozemci upřednostňují pivo, i když proti českým hostům v konzumaci značně zaostávají. Koktejly a drinky přicházejí ke slovu až večer, kdy do podniků vyráží za zábavou nizozemská omladina.

„Ti se rozjet umějí, ale jinak s nimi žádné problémy nejsou,“ tvrdí starosta. V porovnání s českou klientelou, které na Lipně stále přibývá, ale tato nejpočetnější skupina turistů svá specifika rozhodně má. Jet za místem odpočinku více než tisíc kilometrů jim problém nedělá, ale když dorazí na místo, většinou už moc akční nejsou, zatímco Češi prý stále někde šmejdí.

„Na kole vyjedou jen výjimečně a musí to být po rovince. Možná je to proto, že jezdí na silničních typech kol, na něž by u nás nikdo ani nesedl. Do lesa také moc nechodí, houby nesbírají ani neholdují vodním sportům. To jediné chápu, protože radovánek na vodě si určitě užijí víc doma.

U nás jsou snad nejvíc akční v zimě na lyžích. Líbí se jim, že na Lipně to ze sjezdovky mají do svých apartmánů jen pár metrů. Na kopec s nadmořskou výškou 900 metrů byla čtyřsedačková lanovka postavena také hlavně kvůli nim.“

Zimní sezóna je v Lipně nad Vltavou ještě úspěšnější než letní. Díky umělému zasněžování trvá zhruba sto dní, zatímco horkých letních dnů je mnohem míň. Proto tu prosperuje i aquapark.

Na ceduli upozorňující na autokempink Frymburk s dodatkem NL, který se nachází na břehu lipenské přehrady, narazíte zcela určitě i na silnicích v okolí. Provozovatelem kempu je jednatřicetiletý Nizozemec Hanne Wilzing, který se do Čech přistěhoval se svými rodiči jako čtrnáctiletý.

Psal se rok 1992 a jeho otec se rozhodl podnikat u nás v cestovním ruchu. Pronajal si tábořiště u Frymburku, z něhož se postupem času stal čtyřhvězdičkový autokempink. Dnes však pan Wilzing starší vlastní a provozuje kemp Bucek u Nového Strašecí a kempu u Lipna velí jeho syn. Vystudoval hotelovou školu v Pelhřimově, a tak umí stejně dobře česky jako holandsky.

Své krajany dobře zná a jejich zálibě v cestování rozumí. „Tady je krásná krajina a to je hlavní,“ vysvětluje Hanne Wilzing důvod, proč Nizozemci tak často a rádi navštěvují právě naši zem.

„Určitě to není proto, že by se v Nizozemsku báli záplav. To jsou pověry. Tamní protipovodňové systémy jsou na velmi vysoké úrovni, ale tady je to prostě hezčí. A také tu jsou zajímavé příležitosti k podnikání. Když jedu do Nizozemska a vidím tam tu „placku“, necítím se dobře. Doma jsem už tady,“ tvrdí Hanne. Do čtrnácti let jezdil hodně na windsurfingu, teď přesedlal na snowboard a vůbec toho nelituje.

Kempink, který provozuje, vzkvétá rok od roku a v sezóně, tj. přes léto, tu je Hanne Wilzing se svou českou přítelkyní k zastižení denně. Ze všeho nejvíc totiž dá na osobní kontakt s klienty. Podíl nizozemské klientely tu tvoří 80 procent - kemp se profiluje jako rodinný.

„Je pravda, že proti jiným turistům jsou Nizozemci pohodlnější. V klidu sedí před karavanem, čtou si noviny a jsou spokojení. Když začne pršet, přijdou se na recepci zeptat, co mají dělat. Pak jim nabídneme výlety do Českého Krumlova, Lince nebo na Hlubokou a pro děti tu máme speciální program, který v rámci své praxe připravují nizozemští studenti pedagogiky.“

Druhou lokalitou, kde potkáte Nizozemce, ať je léto nebo zima, jsou Krkonoše. „Proč jsme tady? Protože tu je krásná krajina a lepší počasí. Tolik tu nefouká,“ řekl nám Peter Kroes, kterého jsem s manželkou a třemi syny zastihla v areálu Villa Park Happy Hill.

Díky nizozemskému kapitálu vyrostl už před lety v Čisté u Černého dolu kousek za Vrchlabím. Na pozemku pěti hektarů tu stojí jedenačtyřicet domků, v nichž se z devadesáti procent ubytovává klientela z Nizozemska. Investor nakoupil pozemky, postavil vzorový dům a klienti si mohli vybrat parcelu.

Na začátku tohoto projektu však u nás nemohly soukromé osoby bez české státní příslušnosti žádné nemovitosti vlastnit, a tak domky náležejí firmám. Všechny jsou však ve vlastnictví Nizozemců, kteří sem jezdí do svého, a když tu právě nejsou, jsou domy pronajímány dalším zájemcům. Vytíženost se stále blíží maximu, ale nejvíc to tu praská ve švech o Vánocích a na Silvestra.

Komplex domků stojí ve stráni a od obce je oddělen závorou, což se místním lidem příliš nelíbí. „Autem je areál k prohlídce nepřístupný, ale jinak není problém,“ řekl mi David Richtr, který ve Villa Parku pracuje jako správce. Domky se užívají celoročně a mají i svou vlastní čističku odpadních vod.

Nizozemští turisté, kteří míří na dovolenou do Krkonoš, jsou aktivnější, a dokonce i rádi sportují - v létě chodí po horách a v zimě lyžují - ne náhodou se nejdelší modrá sjezdovka v lyžařském areálu Černý důl jmenuje Holandská. Podle starosty Černého Dolu Zdeňka Krause se místní lidé mohou z trvalé přítomnosti zahraničních turistů jen radovat a nic nenamítá ani obec, jejíž rozpočet se jen díky rekreačnímu poplatku každoročně navýší o stovky tisíc korun.

Zatímco komplex v Čisté je - řekněme - hodně funkční a podle některých připomíná luxusní pionýrský tábor, obdiv vzbuzují domy postavené v retro stylu starých krkonošských roubenek ve Stupné u Nové Paky. Každý dům je trochu jiný a má i poměrně velký pozemek. Nizozemci koupili i blízkou budovu staré školy a momentálně velice vítají výstavbu nové silnice, která Stupnou spojuje s hlavním tahem do Krkonoš.

Ani tím ale výčet těchto komplexů u nás nekončí. Ve Stárkově u Broumova, kam míří především turisté - a opět převážně Nizozemci - obdivující Adršpašskoteplické skály, se nachází další - nazvaný Green Valley. I tady nám potvrdili, že příjem z rekreačních poplatků a daní z nemovitosti je pro obec rozhodně přínos, i když letos se návštěvnost kvůli ekonomické krizi malinko snížila.

I tak se ale u nás mluví o dalších projektech a je zřejmé, že zájem našich eurospoluobčanů ze severozápadu o naši krásnou zem jen tak neopadne.