Kdybych vám teď, pane Mrnko, položila otázku, kdo vlastně jste. Co byste mi na ni odpověděl?

Jsem člověk, který rád vypráví příběhy, a jsem producent. Jestli myslíte kariérně, tak producent lomeno začátečník v režii.

Video

Ukázka z filmu Milada


Kde jste poprvé narazil na téma: Milada. Milada Horáková?

Vlastně v Česku. Zrovna jsem tu byl na návštěvě, to jsem ještě žil v Austrálii, a nějak mě to napadlo. Byl poslední týden v červnu, kdy se v televizi připomínala její vražda. Já už si přesně nepamatuji, jestli už jsem tehdy byl na filmové škole, anebo ne. Říkal jsem si ale, že by právě tohle byl skvělý příběh na zfilmování. Uvědomil jsem si taky, že se do toho ještě nikdo nepustil. Dokumenty jsem nějaké viděl, ale… Samozřejmě jsme o Miladě Horákové něco věděli. Učili jsme se o ní ve škole, na gymplu v Hradci Králové.

Jak dlouho trvalo, než jste tu myšlenku převedl ve skutek?

Mně se to všechno nějak míhá. Mí přátelé říkají, že to byl rok. Jiní tvrdí, že jsem o všem mluvil už předtím. Ale kdy jsem opravdu na tom začal pracovat? Byl to můj poslední rok v Austrálii, myslím 2005.

David Mrnka

David Mrnka

FOTO: www.miladafilm.com

Pamatuji si, že jsem letěl do USA, abych získal práva právě u dcery Milady Horákové, která žije ve Washingtonu D.C. Takže jsem měl asi dvacetihodinový let z Austrálie, abych ji potkal. To bylo před deseti jedenácti lety.

A to jste jí jen tak zavolal a řekl jste: „Dobrý den, paní Kánská, chci natáčet film o vaší mamince. Co tomu říkáte?“

Úplně takhle ne. Napsal jsem dopis. Dělal jsem si předtím velice podrobnou rešerši. Přečetl jsem všechny knížky, které o ní (o Miladě Horákové – pozn. red.) vznikly. Udělal jsem si nějaké shrnutí příběhu a s těmihle velice dobrými informacemi jsem se vydal do Washingtonu. Jinak bych si to ani nedovolil.

Aňa Geislerová se pro roli prokurátorky důkladně učila její českou dikci. Tu následně výtečně převedla do angličtiny.

Aňa Geislerová se pro roli prokurátorky důkladně učila její českou dikci. Tu následně výtečně převedla do angličtiny.

FOTO: Milada-Vojtěch Hurych

A šel jsem – myslím – přes Klub Milady Horákové nebo mi nějací přátelé na ni získali e-mailovou adresu. Tak jsem jí napsal ten zmíněný velice dlouhý dopis, kdo jsem, co jsem, co mě osobně pojilo k příběhu a proč bych ten příběh chtěl dělat. A ona řekla: „Dobře, tak přileťte, uvidíme.“ Takže já jsem tam letěl a hned jsme se dohodli. Na místě jsem udělal docela podrobnou třídenní interviewovou rešerši. To byl náš začátek.

Video

David Mrnka přesvědčil Američany, že Milada je ta pravá.


V roce 2015 jste mi řekl, že film bude jeden z nejdražších v dějinách české kinematografie. Platí to stále?

Myslím si, že je jedním z těch dražších. Povedlo se nám docela ušetřit na nějakých věcech, ale stále bude patřit asi k těm dražším. Nejsem si úplně jistý, jaký byl ten nejdražší. Milada určitě nebude Bathory nebo jiné třistamiliónové filmy. Ale byla to dražší produkce, už jen kvůli tomu, že jsme měli docela známou herečku, Američanku izraelského původu (Ayelet Zurerovou).

Částka je zatím tajná?

A bude vždycky.

Nebojíte se, že se peníze nevrátí?

Takhle, ony se mi vlastně vrátily. Jsme jeden z mála filmů, který celosvětová práva už přeprodal. Je výdělečný ještě předtím, než jde do kin.

Práva jste prodali americké společnosti Netflix, což je veliký úspěch. Jak jste ji přesvědčili, že zrovna Milada je ta pravá?

Nikoho z Netflixu jsem neznal. Klepal jsem tam na dveře. Měli jsem takový hybrid. Byla to jedna z mých posledních nadějí a možností. Spolupracovali jsme proto s nimi už na scénáři, tedy předtím, než jsme vůbec začali točit. A já jsem měl obrovské štěstí v jednom člověku, který tomu příběhu a scénáři věřil. Několikrát jsme se setkali. Oni pak řekli, že to je přesně film, který by pro Evropu, celý svět chtěli. Dohodli jsme se. Zbytek je historie.

Video

David Mrnka o českém pohledu na Miladu Horákovou


Asi všichni Češi se shodnou v tom, že vražda Milady Horákové byla neomluvitelná, neopodstatněná, bylo to brutální gesto komunistické moci. Nicméně to téma stále ve společnosti rezonuje. Myslíte si, že váš film něco změní? A jak případně?

Já bych vás ze subjektivního názoru, tedy kdysi i svého vlastního, opravil. Dlouho jsem žil venku. Teď, jak žiju tady a dělám na Miladě, bych ho trochu změnil. Zjišťuju, že komunistická strana tady stále existuje. Že tady jsou lidé jako paní Semelová (Marta Semelová, poslankyně KSČM – pozn. red.) a další. Asi by s vámi nesdíleli ten názor, že všichni se shodujeme na tom, že to byla vražda. Oni si myslí, a slyším těch názorů hodně, že si to Milada zasloužila a že si za to může sama. Proto jsme se v tom filmu snažili být co nejblíž pravdě. A jestli změní názory lidí? Nejsem jsem si jistý. Jestli osloví diváky? Doufám. Uvidíme.

Co by byl pro vás úspěch. Kolik Čechů v kinech?

Cokoli nad sto tisíc. Nejsem si ale úplně jistý, zda to je reálné. Hrozně rád bych ale, aby do kin chodili školáci. Aby tenhle příběh viděli lidi mladší generace, kteří by si takový film asi normálně nevybrali. Je to součást naší historie. Myslím si navíc, že je to film, který se docela povedl. A doufám, že by to pro ně mohla být zajímavá součást česko-slovenské historie, kterou třeba úplně neznají a na kterou mohou být opravdu hrdí.

V Praze začali o političce natáčet celovečerní film. Ztvárňuje ji izraelská herečka Ayelet Zurerová, manžela hraje Američan Robert Gant.

Miladu Horákovou ztvárňuje ve filmu herečka Ayelet Zurerová, jejího manžela Američan Robert Gant.

FOTO: Vojtěch Hurych

Dámy jako Milada Horáková se málokdy rodí. My Češi jsme na sebe hodně tvrdí, neustále se kritizujeme. Pro mě tak bylo důležité natočit trochu inspirující příběh. Myslím si, že když nějaká malá holčička ho někdy v páté šesté třídě uvidí, že se nechá inspirovat v tom být jiná. Uvidí, že může bojovat za věci a hodnoty, které se v dnešní době ve společnosti již necení.

Film se natáčel celý v angličtině. Bude se dabovat do češtiny?

Bude. Je to důležité pro ty mladší diváky, kteří se neradi dívají na titulky, aby k němu měli přístup. Čeští herci, kteří hráli v angličtině, se nadabují sami, aby to nebylo pro diváka zvláštní.

Prozradíte mi, kdo nadabuje Miladu Horákovou? Tedy americkou herečku izraelského původu Ayelet Zurerovou?

Hrozně rád bych vám to prozradil, ale ještě jsem se nerozhodl. Takže vám mohu prozradit jen Bohuslava (manžel Milady Horákové, ve filmu jej hraje Američan Robert Gant – pozn. red.). Mám rád jednoho fantastického herce z Divadla v Dlouhé. Pana Vondráčka (Jan Vondráček – pozn. red.). Už jsme se dohodli, že nadabuje manžela. Má krásnou tóninu a barvu hlasu. Ale pro Miladu jsme se ještě nerozhodli. Ještě budeme dělat castingy.

Video

David Mrnka o spolupráci s Janou Kánskou, dcerou Milady Horákové.


Film se dost netradičně natáčel na spoustě míst v České republice. Kolik jich bylo?

Aj, tak na to jsem se nepřipravil. Bylo jich hodně. Tak patnáct dvacet. Snažili jsme se být co nejvíc doboví. Snažili jsme se být co nejvíce v původních lokacích, a když jsme v nich být nemohli, snažili jsme se, aby byly podobné. Povedly se nám skvělé věci. Poslední soud, kde byla Milada Horáková před šedesáti šesti lety (rozhovor vznikal pár dnů před výročím – pozn. red.), kopírujeme.

V červnu 1950 vypovídá před Státním soudem v Praze na Pankráci při procesu s „vedením záškodnického spiknutí proti republice“.

V červnu 1950 vypovídá před Státním soudem v Praze na Pankráci při procesu s „vedením záškodnického spiknutí proti republice“.

FOTO: ČTK

Byli jsme v pankrácké věznici ve stejné místnosti. Všechno jsme restaurovali a rekonstruovali do posledního detailu. Několik měsíců mi trvalo, než jsem přemluvil lidi v jednom muzeu, aby nám zapůjčilo stupínek, za kterým stála Milada Horáková u soudu. Ve filmu je tedy ten originální.

Vím, že stříhání filmu se na jaře účastnila také Jana Kánská. Co říkala natočenému materiálu?

Ona se účastnila i natáčení. Těch verzí scénáře bylo na konec 52. Ona se mnou všechny verze procházela. Věděla tedy zhruba, jaký materiál byl natočený.

Milada (zprava) s manželem Bohuslavem a přítelkyní, 30. léta.

Milada (zprava) s manželem Bohuslavem a přítelkyní, 30. léta.

FOTO: http://www.miladafilm.com/

Na moment, kdy jsem s ní seděl ve střižně a procházel film, asi nikdy nezapomenu. Byla v tom zároveň hrůza, jestli jsem to dobře udělal, jestli to bude tematicky vhodné, a zároveň si jí samozřejmě vážím a cením. Myslím, že to dobře dopadlo.

Co vám řekla?

Nevím, jestli by mi povolila, abych o tom v médiích mluvil. Ale šlo asi o tuhle zprávu, že jsem to decentně a dobře natočil. Ocenila, že jsem nešel po bulvárním aspektu příběhu, což by určitě šlo. K momentům loučení rodiny řekla: „Bylo to přesné.“