Malý Arturo žije v Palermu se snaží přijít na kloub tomu, co je vlastně mafie. Rodiče mu mnoho neřeknou, a tak se rozhodne stát novinářem. Odvážný školák, který si oblíbí politika Giulia Andreottiho, se seznamuje se soudci a policejními generály a sleduje, jak mnozí z nich umírají při atentátech.

Zároveň touží po spolužačce Lauře, dceři mafiána, které se dvoří v roztomile naivním stylu, tak trochu jako v Mikulášových patáliích. Prolhaný spolužák mu háže klacky pod nohy a přivlastňuje si jeho zásluhy, Arturo ale bojuje dál a v příjemně sebeironickém vyprávění dochází až do dospělosti.

Film se zabývá závažnou společenskou problematikou, ale vyprávění z perspektivy dítěte příběhu dodává rozšafnou notu s humorem spíše rozpustilým než intelektuálním. Poznávání světa dospělých dětským hrdinou přináší řadu nedorozumění.

S nadhledem je vylíčen svět politiky a médií (např. v osobě kandidáta před volbami, který říká jen jednu větu, nebo ve vyprávění novináře, vysvětlujícího chlapci, co se může stát, když napíše, co si opravdu myslí: „Přeřadí tě do sportu“.

Závěrečným setkáním Artura s Laurou si režisér zajistil pozitivní vyznění filmu, což může být zvláště na festivalu plném depresivních uměleckých výpovědí velmi osvěžující.

Celkové hodnocení: 75%