Já jsem Češka a vy?

Jsem Fin. Moje rodina žije v severním Finsku dlouhé roky. Jsem schopný dohledat své kořeny až do 17. století.

Ve filmu ale řešíte - v minulosti leckdy vypjaté - vztahy mezi Švédy a Finy. Takže žádné švédské stopy?

Nevím o nich. Jen se u nás říkává, že možná kdysi naši předci přišli do Finska ze severní Francie, někde od hranic s Belgií, ale může to být také jen báchorka.

Váš dokument působí na diváka místy až nereálně. Je všechno pravda?

Je to čistý dokument. [celá zpráva] Copak bych vám lhal? (smích) Muzikant skutečně žije, skupina, v níž hrál, je opravdu dost slavná.

Video

Finnish blood swedish heart - trailer

Zvláště pak jejich písnička Finský rok, která zazní na úvod, je opravdový hit.

No tu hudbu bych označila za chytlavou a, řekněme, pozoruhodnou... Je to taková směs našeho socialistického popu s dechovkou.

Ano, ona zvláštní je. Tento proud vznikal během finské emigrace do Švédska a znovu ožil po našem vstupu do Evropské unie, v devadesátých letech. Lidé místo toho, aby se rozhlédli po Unii, se začali vracet k našim tradicím. Přineslo to rozkvět finské popmusic, dechovce i filmu. Proto písně hodně často opěvují krásu země, lásku a jsou velmi melancholické.

Opravdu existují takové rozdíly mezi Švédy a Finy? Staletí se vaše národy prolínaly. Češi mají podobný vztah se Slováky, ale snad jsme je tolik netýrali...

Kulturně jsme hodně blízko, ale... V sedmdesátých letech se do Švédska odstěhovalo tři sta tisíc Finů. Šli za penězi, utíkali z depresí, hledali práci. Finsko nedokázalo nasytit generaci těch, co se narodili po válce. Tradiční farmaření všechny neuživilo. A Švédsko dělníky potřebovalo.

Finský režisér Mika Ronkainen a jeho synové: Luka, Kalle-Elmeri

Finský režisér Mika Ronkainen a jeho synové: Luka, Kalle-Elmeri

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Dali jim ekonomické podmínky: byty a tak. Ale Švédové - a teď generalizuji - Finy nepřijali. Brali je jako občany druhé kategorie. Finové tam žili na úplném sociálním dně. Už jsou to dvě generace. Finové už v sociálním žebříčku hodně povýšili, ale stejně občas narážejí.

Švédština a finština patří k různým jazykovým větvím. Domluvíte se?

Pokud se týká jazyků, Finové švédsky většinou umějí. Švédové finsky většinou nemluví. Je to historicky dané. Finsko bylo dlouho součástí Švédska. Ve Finsku se jinak učí švédština povinně na druhém stupni základní školy. Je u nás ostatně druhým oficiálním jazykem.

Dokument řeší devastující vliv alkoholismu na finskou rodinu. Pijete?

Vidíte? (pozn. Ukazuje mi láhev minerálky, kterou drží v ruce). Ovšem ve Švédsku je takový stereotyp: každý Fin popíjí alkohol a má u sebe nůž. Není to pravda. I u nás se to mění. Mladší generace už nekonzumují tolik tvrdého alkoholu, dávají přednost vínu. Ovšem alkohol byl ve Finsku vždy spojený s romantikou. Na člověka s kocovinou se u nás nahlíží jako na hrdinu. Je to divné.

V dokumentu je hodně záběrů na zářící slunce, ptáky. Jsou symbolem naděje, nebo prostě osudu?

Co myslíte?

Naděje.

Ano, tak jsem to také myslel. Je to klasická situace. Začnete hledat něco důležitého, ale pak zjistíte, že už to vlastně znáte nebo máte.