„Může to být dávná minulost jako v norském filmu Útěk, kde dvě unesené dívky prchají v roce 1363 nádhernou norskou divočinou před bandou lotrů, nebo minulost čerstvá jako v belgickém filmu The Broken Circle Breakdown, který se odehrává mezi roky 2002 a 2006 a jehož název vznikl podle jména bluegrassové kapely. Dítě dvou bluegrassových zpěváků se v něm marně léčí na rakovinu,“ řekl Právu koordinátor sekce Radovan Holub.

Ve Věčném návratu Adonise Paraskevase líčí režisérka Elina Psykouová útěk televizního showmastera ze světla reflektorů do opuštěného hotelu, kde se skrývá, bulharský režisér Emil Christov vypráví v Barvě chameleona příběh z roku 1989, kdy si osamělého onanistu najala tajná policie jako důvěrníka. Po revoluci se ukáže, že muž potřebuje udávat dál, protože ho to sexuálně stimuluje.

Gruzínsko-německo-francouzská koprodukce V rozpuku zase líčí devadesátá léta v Gruzii, kdy začaly boje v sousední Abcházii a podobně jako na začátku války v Jugoslávii ozbrojenci ve frontě na chleba provokovali veřejnost. A je tu i imigrantský problém: ve filmu Jíst, spát, umřít vypráví švédská režisérka Gabriela Pichlerová o bosenské dívce ve švédské balírně zeleniny.

„Filmy této sekce jako by se řídily heslem, že bez minulosti nelze poznat přítomnost a že současná společnost trpí viditelným i méně viditelným násilím, dodal Holub.