Izraelský film v karlovarské soutěži: Když prodáte své místo v nebi…

Místo v nebi ukazuje čtyři desetiletí života izraelského vojáka s přezdívkou Bambi, které jsou zároveň čtyřiceti roky bojů státu Izrael za svou existenci. Ale byť tu jsou i scény z války, třeba velmi sugestivně snímaná tanková bitva, Madmony nikdy neuhne do většího celku, v centru jeho pozornosti zůstává sám Bambi a dějinné bouřky vnímáme z jeho perspektivy.

Sledujeme ho jako polního velitele v padesátých letech a později i jako zasloužilého generála. Činy, jichž se dopustil na začátku své kariéry a které byly tehdy normální, máme možnost vidět v jiném světle, jako zločin, v době, kdy Bambi nuceně odevzdává prýmky a odchází do předčasné penze.

Neméně důležitou linkou je pak vzájemné potýkání, míjeni, splývání Bambiho, jeho tchána, ženy a nakonec především jeho syna. Vidíme, jak těžce se Bambiho syn vyrovnává s autoritářským, rozhodným, chybujícím, ale zároveň milujícím otcem. A zkoumáme, zda je jeho propadnutí náboženskému životu více vzdorem proti pragmatické hlavě rodiny, či zda je pro něj cesta víry skutečným naplněním.

Režisér chtěl na plátně podle svých slov zkombinovat dvě své velké lásky. Jednak zálibu v myticky rozmáchlých biblických vyprávěních, která ústí ve snahu říct něco velkého o světě a člověku v něm. „Právě proto je Místo v nebi epickým příběhem, jenž zachycuje čtyřicet let, tři války, historii státu Izrael a desítky postav. Příběhem o muži, který bojuje proti svému vlastnímu osudu – a prohrává,“ říká Madmony.

Druhou jeho láskou jsou naopak malé příběhy, (židovské) anekdoty, jejichž hrdinové jsou z masa a kostí, dělají chyby, protože jsou hnáni svými z podstaty nedokonalými emocemi. „Místo v nebi je i takovou anekdotou. Vypráví o muži, který (zamlada) ve své aroganci prodal své místo v nebi, a jeho synovi, jenž se o čtyřicet let později snaží onen prodej zrušit,“ dodává Madmony.

„Malé“ a „velké“ se tu střetává snad v každé scéně a vznikající napětí pak táhne celý film od začátku po konec.

Jestli bude také druhá karlovarská návštěva režiséra a scenáristy Josepha Madmonyho stejně úspěšná jako první, na to si budeme muset počkat do slavnostního zakončení festivalu. Jisté je zatím jen to, že mu vnitřní síla jeho filmu dává slušné šance.