Hlavní obsah

Karlovarský soutěžní film Ať žije svoboda: Když jsou prorok a politik dvojčata

Novinky, Zbyněk Vlasák

Kdo by byl lepší lídr opoziční levicové strany? Dosavadní unavený předseda, nebo jeho dvojče, z blázince zrovna propuštěný filozof? Karlovarský soutěžní film Ať žije svoboda italského režiséra Roberta Andòa vás nechá si vybrat.

Foto: KVIFF

Excentrického Giovanniho poznáte díky Servillově mistrovství od ušlápnutého Enrica na první pohled.

Článek

Enrico je předákem levicové politické strany, s níž to jde od desíti k pěti, tedy doslova – šíleným tempem jí klesají preference. Enrico neví, jak z toho ven, chybí mu energie, vize, zároveň ale vidí, že jeho partaj nemá k dispozici nikoho lepšího. Jednoho večera mu však síly definitivně dojdou, nechá dopis na rozloučenou a inkognito odjede za hranice do Francie.

Andrea Bottini je jeho šedou eminencí, která je zvyklá řešit i nezvyklé problémy. A poradí si i tentokrát, když vyhledá Enricovo zapomenuté dvojče, z blázince propuštěného filozofa Giovanniho. Pak už je jen otázkou Andreova diplomatického umu přesvědčit ho, aby si aspoň na pár dní a týdnů zahrál na svého bratra.

Režisér filmu Roberto Andò, který je zároveň autorem knižní předlohy, s neuvěřitelnou lehkostí i za pomoci parodických motivů popisuje současný neveselý stav (nejen) italské politiky. „Jsme uprostřed epochální krize, která ochromila hodnoty, na nichž Západ doposud stál, ocitli jsme se v bodě, kdy není cesty zpět a je nutné najít nový začátek, nové principy vládnutí i politické komunikace,“ říká.

Excentrický Giovanni takový nový začátek nabízí. Jeho projevy, v nichž cituje Bertolta Brechta, strhávají davy i jeho politické kolegy, preference stoupají. Daří se mu vzbuzovat naději a energii v poslouchajících jen tím, že věrně popisuje, co se kolem děje.

Foto: Xinhua/Gao Jing, ČTK

Italský herec Toni Servillo

Z výše zmíněného je zřejmé, že film Ať žije svoboda nabídl pro jednoho herce skvělou možnost zahrát si hned dvě ústřední postavy, dva póly. A Toni Servillo, kterého můžete znát i z jiných italských ve své podstatě politických snímků jako Božský nebo Gomora, se toho chopil se vším svým umem. Výhodu měl už na začátku – Andò mu totiž roli, lépe řečeno obě role, psal přímo na tělo. „Kdyby Toni odmítl, nic bych netočil, spokojil bych se s úspěchem knihy,“ říká dokonce režisér, který na Servillovi oceňuje především jeho hereckou kreativitu.

Je jen otázkou času, kdy se Giovanniho jednovaječný bratr Enrico zotaví, vrátí a pokusí se nepozorovaně vplynout zpět do své úlohy a snad i navázat na to dobré, co mu Giovanni, který je spíš prorokem než praktickým politikem, zanechal, a oba zmíněné póly tak k sobě zase přiblížit.

Jestli se tak opravdu stane, budete moci poznat až v Karlových Varech, kde je film Ať žije svoboda zařazen do hlavní soutěže.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám