Hlavní obsah

Pramen o páté: Foe-kah vee-ter aneb ve Varech se v překladu neztratíte

Právo, Věra Míšková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nevíte o čem mluvit s náhodným sousedem ve frontě na lístky do kina? Nechcete se zrovna teď pohádat o zhlédnutém filmu, protože cítíte, že vašim kamarádům se moc nelíbil, a ve vás naopak ještě příjemně doznívá?

Foto: HCE

Herec Bill Murray se s jazykovou bariérou potýkal v půvabném filmu Ztraceno v překladu.

Článek

V těchto i mnoha dalších případech je rada nad zlato dostatečně známá, dokonce snad lehce ošuntělá: začněte o počasí. To se hodí vždycky a všude, a jak již bylo několikrát zmíněno, v Karlových Varech zvlášť.

Na festivalu se ovšem potkávají lidé různých národností a jazyků a s populárním „knoflíkářským“ Fucking Weather by se nemuselo vystačit. Ostatně jsme v Čechách, proč tedy nemluvit česky? Festivalový deník připravil v rámci seriálu slovníčku českých výrazů pro anglicky mluvící hosty také kapitolku o počasí.

Cizinec tudíž neprohloupí, když si podle něj nacvičí, že se může před východem z kina zeptat uvaděčky „yak yeh ven-ku“, za poledne zařvat Yezh-eesh to yeh ved-ro! a potěšit se, že je uvnitř, když Lay-yeh yako skon-veh. Hlavně abychom si za chvíli nestěžovali, že Padah-yee crow-pee.

Diváckou cenu vede Hon

Stejně jako počasí se mění pořadí filmů v hlasování o Diváckou cenu deníku Právo, který je hlavním mediálním partnerem festivalu [celá zpráva]. Ještě včera to vypadalo, že nad veškerou současnou tvorbou hravě vede Formanův film Hoří, má panenko z roku 1967. Dnes jeho skóre vyrovnal a lehounce předstihnul snímek zbrusu nový - dánský film Hon, oceněný před pár týdny v Cannes za nejlepší herecký výkon Maddse Mikkelsena.

A tak si říkám, jestli mají ty dva filmy, které dělí bezmála půl století, něco společného, čím si takřka zároveň, na jednom místě a s odstupem jednoho dne, získaly diváky. Myslím, že přinejmenším jedno by tu bylo - jakkoliv jde o zcela odlišné žánry, v obou je patrný velmi silný vztah tvůrců k postavám, které stvořili, a plné zaujetí tím, co vyprávějí. A to obojí se na lidi dobře přenáší.

Reklama

Související články

Pramen o páté: Vedro, vedro a zase vedro

Vedro, vedro a zase vedro. Ve všech pádech skloňované a proklínané - dokud neudeří zima. Pak zase budeme nadávat na ni. Pamětníci se dohadují, jestli bylo...

Výběr článků

Načítám