Článek
Každý rok si říkám, když procházím útrobami monstrózního Thermalu, jestli ho zase potkám a kývneme na sebe hlavou. Stalo se první den, takže Země asi stále kopíruje svou oběžnou dráhu.
Už léta chci s dvaapadesátiletým nadšeným sběratelem filmových plakátů a pozvánek udělat alespoň maličký rozhovor o tom, co zrovna pro svůj archív ukořistil, protože s nadsázkou řečeno, sehnat umí skoro všechno - od pozvánek na běžné premiéry až po ty VIP na nejluxusnější večírky. Dokonce své zdroje "sichruje" ze tří stran, aby nakonec všechno klaplo.
Skleněná pozvánka na Titanik
Letos se nabídl dobrý oslí můstek, protože se premiérově udělovala cena pro nejhezčí plakát z hlavní soutěže a ze soutěže Na východ od Západu. Králem se stal umělecky laděný plakát lákající na iránskou ironickou detektivku Poslední krok. Autorem je kamarád režiséra, malíř Shahidi. Navíc v místní Galerii umění vystavuje do 26. srpna Zdeněk Ziegler (1932), jeden z nejvýznamnějších představitelů českého filmového plakátu.
Vítězný plakát k filmu Poslední krok
I panu Poláčkovi se jemný a výtvarně zpracovaný vítězný plakát líbil, možná to je tím, že vybočuje z řady a trochu odkazuje na zlatá šedesátá léta. Podobně nezapomenutelná byla před lety vizuální koncepce festivalu od renomovaného Františka Skály. „Festivalové pozvánky od Skály se mi líbí asi nejvíc,“ zhodnotil muž, který sem jezdí už pětatřicet let. Asi nejcennější pozvánkou, kterou má prý někde schovanou, je ta k české premiéře Titaniku. „Vydal ji Bonton a není to klasická papírovka, ale je ze skla,“ vysvětluje.
Plakáty od Káji Saudka
Systematicky sbírku buduje od roku 1976. Část je uložena v kočárkárně domu, kde bydlí, část deponoval do kamarádova depozitáře. „Po roce 1989 jsem pomáhal zachraňovat archívy starých kin, které se rušily, a kde byly uloženy třeba plakáty za třicet let," řekl mi.
Panu Poláčkovi prošly rukama tisíce plakátů: „Mám komplet plakáty k českým filmům, které šly do distribuce. Jen ze šedesátých let mi chybí asi padesát kousků, které byly zničeny, nebo jsem je nesehnal.“
„Mám rád jeden plakátek od Káji Saudka, který byl použit ve filmu, ale oficiálně nikdy nevyšel. Kdysi jsem totiž chodil za Saudkem do baráku pod Strahov, znal jsem se s jeho archivářem. Ještě mám doma jednu jeho autorskou kresbu. Saudkovy plakáty se mi líbí, jsou takové výrazné,“ dodává s tím, že poslední dobou plakáty za moc nestojí. I když před festivalem jej údajně zaujal ten k novému Temnému rytíři.
Samozřejmě jsem se musela zeptat, co s tak obsáhlou a poměrně cennou sbírkou hodlá udělat. „Často za mnou chodí lidé, že by chtěli koupit plakáty ze 60. let, ale ty nepůjdou z baráku. Do antíku bych sbírku nedal, je to větší celek. Když už bych ji někomu pustil, tak jen tomu, o kom vím, že v tom bude pokračovat," je rozhodnut.
