Hlavní obsah

Smutná komedie Todda Solondze. Smějte se, jestli se vám chce

Novinky, Stanislav Dvořák

Abe, pětatřicetiletý infantilní obtloustlý hrdina snímku Černý kůň amerického režiséra Todda Solondze, rozhodně není kariérista. K práci v rodinné firmě ho v podstatě donutil otec a brzy toho začal litovat. Syn je totiž stále velké dítě a není schopen splnit ani nejjednodušší úkoly.

Foto: Double Hope Films

Z filmu Černý kůň

Článek

Abe žije v dětském pokoji pěkného rodinného středostavovského domu s otcem a s citlivou matkou, která ho rozmazluje a můžeme se domnívat, že ona je pravou příčinou jeho problémů.

Nečekaně se setkává s depresivní pohlednou dívkou Mirandou, která snad omylem svolí k rande. Je o hodně atraktivnější než plešatící tlouštík a jejich vztah nedává moc smysl, Miranda ale naznačuje něco ve smyslu, že je hodný a chce ho mít ráda. Chtít ale nestačí.

Hlavní roli svěřil Todd Solondz málo známému Jordanu Gelberovi a neudělal chybu. Gelber skvěle ztvárnil líného sebestředného chlapíka, který všechny své chyby dokáže svést na někoho jiného, nedokáže dostudovat školu, nedokáže pořádně pracovat, nedokáže dospět. Přehnaně familiérním chováním maskuje vnitřní nejistotu, s dojemnou trapností předvádí své velké auto a prezentuje se jako obratný obchodník, jímž nikdy nebyl.

Mia Farrow a Christopher Walken

Podporuje ho v tom podařená maminka - další castingová perla. Hraje jí někdejší múza Woodyho Allena Mia Farrow, jež se převtělila do přepečlivé paní, která nikdy nezvýší hlas a miluje syna slepou láskou. Zklamaný, věcný otec Christopher Walken doplňuje bizarní rodinku.

Solondz od začátku nenápadně naznačuje, že se blíží nějaká katastrofa a pomalu a logicky k ní postupuje. Věrohodnost scénáře snižují jen drobnosti, např. není jasné, proč hrdinova snoubenka zve do baru Abea a současně svého bývalého přítele, ale obecně vzato příběh funguje.

Jediné, co skutečně může oslabit divákův zážitek, je jistá opotřebovanost tématu „pětatřicetiletý ujetý sběratel figurek bydlí u rodičů a nemá holku“. V posledních letech jsme viděli mnoho podobných příběhů o přestárlích týpcích, kteří žijí ve virtuálním světě. Stejně jako pop music i film prochází určitými módními tématickými vlnami, ale pouze někteří režiséři uchopí téma opravdu šikovně. Solondz k nim patří.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám