Článek
Kdy jste se rozhodla stát herečkou?
Všechno to začalo na jednom letním táboře, kde jsme my děti napsaly divadelní hru. Dostala jsem v ní roli a tolik mě to chytlo, že jsem se pak nemohla dočkat dalšího tábora.
Následující rok mě můj učitel tance upozornil na konkurz na roli v Moonrise Kingdom a já se rozhodla, že to zkusím, že to chci zažít. Hned po zkoušce se mě zeptali, jestli bych se nechtěla s režisérem Wesem Andersonem setkat.
Viděla jsem předtím jeho skvělé komedie Darjeeling s ručením omezeným, Takovou zvláštní rodinku a Fantastického pana Lišáka. Byla jsem štěstím bez sebe, že s ním budu pracovat.
Jaký vlastně Anderson, autor potměšilých, obskurních filmů je?
Wes je drahoušek! Je tak chytrý a milý, a ta jeho schopnost přenést všechny legrační myšlenky do jednoho příběhu, oživit je...
Jak se vám pracovalo s Edwardem Nortonem, Billem Murrayem, Harveym Keitelem a dalšími hvězdami Moonrise Kingdom?
Všichni jsou milí a hodní a otevření a přímočaří, co vám mám povídat. Užila jsem si s nimi během těch dvou a půl měsíců natáčení spoustu legrace. Hodně jsem pracovala se svými filmovými rodiči, Billem Murrayem a Frances McDormand. S Billem je hrozná sranda a Fran je strašně fajn. Moc jsme si spolu užily natáčení mé oblíbené scény, kdy sedím ve vaně a říkám jí, že ji nenávidím.
Suzy Bishop, vaše postava z Moonrise Kingdom, vášnivě ráda čte. Jak jste na tom vy?
Miluju knihy! Zhltnu cokoli, co mě zaujme, čtu svoje oblíbené knihy znova a znova, nořím se do příběhu, který mi spisovatel nabídne... Herectví je myslím dost podobné četbě v tom, že musíte vplout do světa stvořeného režisérem.
Taky podobně jako Suzy kradete knížky v městské knihovně?
Snažím se to nedělat... Ale občas mám s vracením zpoždění. Mimochodem, filmová scéna, ve které představuju Samovi knihy ze svého kufru, je legrační. Ty knížky totiž nejsou opravdové, Wes vymyslel názvy a navrhl obálky a do přebalů pak dal úplně jiné knížky.
Chtěla jsem si jednu z nich přečíst, otevřela jsem ji – a ona to byla nějaká jiná kniha! Četla jsem i na place – nejradši mám Draculu od Brama Stokera, klasiku, která vás přenese do jiného, starého světa. Musela jsem během natáčení číst i texty do školy. Aby nám, dětským hercům, natáčení nezasahovalo do školní výuky, měli jsme k dispozici učitele.
Učení vám nejspíš nedělalo problémy, když jste díky svému IQ od devíti let členkou Mensy.
Ale nemyslete si, že jsem jezdila na ty jejich hromadné výlety nebo chodila na schůzky. Prostě jsem jen chtěla vědět, jestli se do Mensy dokážu dostat. Ani zatím netuším, co jednou budu studovat – jediné, co vím, je, že chci dál hrát. A taky bych asi jednou ráda zkusila režírovat nebo psát.
Máte nějaký vztah k šedesátým letům, ke skautingu nebo dalším tématům snímku?
Neměla jsem, ale dokázala jsem si ho vytvořit. Kostýmy a scéna jsou tak propracované, že si ve finále připadáte, jako byste se propadli v čase, a líp se do toho příběhu vžijete.
Navíc jsme měsíc před natáčením každé pondělí jezdili na soustředění na Rhode Island, kde jsme se s Jaredem Gilmanem, který hraje mého kluka Sama, na Wesův pokyn vzájemně psali dopisy – Drahý Same, Drahá Susie. Takhle nás chtěl Wes dostat do rolí – pro nás oba to byla první herecká příležitost.
Co vás teď čeká za filmy?
Budu natáčet hned dva. První se jmenuje Mixtape, režíruje ho Tom Vaughan a je o osiřelé dvanáctileté holčičce, která objeví kazetu s písničkami, co jí maminka nahrála, než umřela.
Dívka se skrz písničky snaží zjistit o mamince víc, když už ji nestihla poznat osobně. A dalším je projekt režiséra Noaha Gershmana Poslední dobré auto – podle všeho to bude potrhlá nezávislá komedie s Jasonem Ritterem a Markem Webberem.
Máte nějaké herecké idoly?
Existují dvě mladé ženy, ke kterým dost vzhlížím, pokud jde o herectví – Emma Stone a Emma Watson. Obě jsou obrovsky chytré, vtipné, talentované a dokázaly najít rovnováhu mezi školou, herectvím a dalšími věcmi, které chtějí v životě dělat.