Hlavní obsah

Hřebejk natáčí Kawasakiho růže, projekt představí ve Varech

Režisér Jan Hřebejk právě natáčí snímek Kawasakiho růže, jehož podkladem je scénář Petra Jarchovského, počátkem roku odměněný první cenou Sazky. Filmaři pracovali od 7. do 17. června v Göteborgu, teď se až do 22. července pohybují v českých lokacích. Projekt režisér představí novinářům na MFF v Karlových Varech, oznámil Petr Slavík ze společnosti Bontonfilm. V kinech se objeví na jaře příštího roku.

Článek

Podle Hřebejka se Švédsko stalo přímou inspirací k tomuto filmu. Do hlavních mužských rolí obsadil slovenské herce Ladislava Chudíka, Martina Hubu a Milana Mikulčíka a doplnil je světoznámým fotografem Antonínem Kratochvílem a Martinem Schulzem, publicistou a scenáristou. V ženském obsazení se objeví Daniela Kolářová, Lenka Vlasáková, Petra Hřebíčková a výtvarnice Anna Šimonová. Postavu Kawasakiho ztvární Isao Onoda, japonský výtvarník a konzultant žijící v Praze.

Kawasakiho růže je snímkem na téma individuální paměti lidí a její ošidnosti. Příběh se odehrává v současnosti, ale vypráví o minulosti, bez použití retrospektivy. Má zajímavý vznik.

Fotogenický Göteborg

Před několika lety odcestoval Jarchovský na göteborský filmový festival, a když se tam po roce vypravil společně s Hřebejkem, seznámili se s komunitou místního uměleckého centra. Budova göteborských výtvarníků, ve které pracují i bydlí, pro ně byla jedinečným, fotogenickým místem s obrovským geniem loci, navíc s unikátním výhledem na město, přístav a otevřený mořský horizont. Už proto se stala ideálním místem pro natáčení. Nabízela dokonalé spojení typicky městské architektury s přírodou, a scénář filmu tak mohl využít existujících reálií.

Před několika lety odcestoval Jarchovský na göteborský filmový festival, a když se tam po roce vypravil společně s Hřebejkem, seznámili se s komunitou místního uměleckého centra. Budova göteborských výtvarníků, ve které pracují i bydlí, pro ně byla jedinečným, fotogenickým místem s obrovským geniem loci, navíc s unikátním výhledem na město, přístav a otevřený mořský horizont. Už proto se stala ideálním místem pro natáčení. Nabízela dokonalé spojení typicky městské architektury s přírodou, a scénář filmu tak mohl využít existujících reálií.

Před několika lety odcestoval Jarchovský na göteborský filmový festival, a když se tam po roce vypravil společně s Hřebejkem, seznámili se s komunitou místního uměleckého centra. Budova göteborských výtvarníků, ve které pracují i bydlí, pro ně byla jedinečným, fotogenickým místem s obrovským geniem loci, navíc s unikátním výhledem na město, přístav a otevřený mořský horizont. Už proto se stala ideálním místem pro natáčení. Nabízela dokonalé spojení typicky městské architektury s přírodou, a scénář filmu tak mohl využít existujících reálií. "Na začátku filmu padne závažné obvinění. Zeť, který žárlí na svého tchána, ho nařkne z udavačství. Nevidíme, zda je obvinění oprávněné, nebo není. A pokud ano, zda se vše odehrálo způsobem, jakým je to prezentováno. Sledujeme informaci, která se na počátku jeví jako pomluva a hřích. Odehrál se v minulosti, ale postupně mění životy lidí a vytváří paradoxní situace," prozradil režisér v tiskové zprávě. Pro něj je prý tento příběh žánrově nejbližší filmu Musíme si pomáhat.

Před několika lety odcestoval Jarchovský na göteborský filmový festival, a když se tam po roce vypravil společně s Hřebejkem, seznámili se s komunitou místního uměleckého centra. Budova göteborských výtvarníků, ve které pracují i bydlí, pro ně byla jedinečným, fotogenickým místem s obrovským geniem loci, navíc s unikátním výhledem na město, přístav a otevřený mořský horizont. Už proto se stala ideálním místem pro natáčení. Nabízela dokonalé spojení typicky městské architektury s přírodou, a scénář filmu tak mohl využít existujících reálií. "Na začátku filmu padne závažné obvinění. Zeť, který žárlí na svého tchána, ho nařkne z udavačství. Nevidíme, zda je obvinění oprávněné, nebo není. A pokud ano, zda se vše odehrálo způsobem, jakým je to prezentováno. Sledujeme informaci, která se na počátku jeví jako pomluva a hřích. Odehrál se v minulosti, ale postupně mění životy lidí a vytváří paradoxní situace," prozradil režisér v tiskové zprávě. Pro něj je prý tento příběh žánrově nejbližší filmu Musíme si pomáhat.

Před několika lety odcestoval Jarchovský na göteborský filmový festival, a když se tam po roce vypravil společně s Hřebejkem, seznámili se s komunitou místního uměleckého centra. Budova göteborských výtvarníků, ve které pracují i bydlí, pro ně byla jedinečným, fotogenickým místem s obrovským geniem loci, navíc s unikátním výhledem na město, přístav a otevřený mořský horizont. Už proto se stala ideálním místem pro natáčení. Nabízela dokonalé spojení typicky městské architektury s přírodou, a scénář filmu tak mohl využít existujících reálií. "Na začátku filmu padne závažné obvinění. Zeť, který žárlí na svého tchána, ho nařkne z udavačství. Nevidíme, zda je obvinění oprávněné, nebo není. A pokud ano, zda se vše odehrálo způsobem, jakým je to prezentováno. Sledujeme informaci, která se na počátku jeví jako pomluva a hřích. Odehrál se v minulosti, ale postupně mění životy lidí a vytváří paradoxní situace," prozradil režisér v tiskové zprávě. Pro něj je prý tento příběh žánrově nejbližší filmu Musíme si pomáhat. Producenty jsou Rudolf Biermann a Tomáš Hoffman ze společností Infilm a Infinity. Za kamerou je Martin Šácha, střihačem bude Vladimír Barák a hudbu složí Aleš Březina.

Před několika lety odcestoval Jarchovský na göteborský filmový festival, a když se tam po roce vypravil společně s Hřebejkem, seznámili se s komunitou místního uměleckého centra. Budova göteborských výtvarníků, ve které pracují i bydlí, pro ně byla jedinečným, fotogenickým místem s obrovským geniem loci, navíc s unikátním výhledem na město, přístav a otevřený mořský horizont. Už proto se stala ideálním místem pro natáčení. Nabízela dokonalé spojení typicky městské architektury s přírodou, a scénář filmu tak mohl využít existujících reálií. "Na začátku filmu padne závažné obvinění. Zeť, který žárlí na svého tchána, ho nařkne z udavačství. Nevidíme, zda je obvinění oprávněné, nebo není. A pokud ano, zda se vše odehrálo způsobem, jakým je to prezentováno. Sledujeme informaci, která se na počátku jeví jako pomluva a hřích. Odehrál se v minulosti, ale postupně mění životy lidí a vytváří paradoxní situace," prozradil režisér v tiskové zprávě. Pro něj je prý tento příběh žánrově nejbližší filmu Musíme si pomáhat. Producenty jsou Rudolf Biermann a Tomáš Hoffman ze společností Infilm a Infinity. Za kamerou je Martin Šácha, střihačem bude Vladimír Barák a hudbu složí Aleš Březina.

Ladislav Chudík v květnu oslavil pětaosmdesátiny, ale pracovním nabídkám se nebrání, o čemž svědčí tato role. I v sezóně, která právě skončila, vystupoval v inscenaci Tančírna v domovském Slovenském národním divadle v Bratislavě.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám