Jak myslíte, že by ten příběh vypadal, kdyby se do stejné situace nedostala Romka, ale žena z většinové bílé společnosti? Kdyby ji kvůli dluhu na nájmu vystěhovali i se sedmi potomky z bytu na ubytovnu.

Vidíte, tuhle otázku jsem si nikdy nepoložil. Myslím, že jiný by byl. Je tu nevraživost nebo minimálně štítivost vůči Romům. Úředníci jsou si jistí svou převahou, těží z jazykové výbavy, Romka je pro ně snadnější kořist.

Postavě Věry hrozí, že jí budou odebrány děti...

Co si budeme namlouvat, všichni vědí, že Česká republika má nejvyšší počet dětí v ústavech. To je už od minulého režimu preferovaná metoda, strčit je do čistého, hygienického prostředí, ale že se úplně rozbije rodinná vazba a vyrůstají tam pro kriminál, už nikoho nezajímá.

Chtěl jste El Pasem přispět k nějaké širší debatě o romské problematice?

Rád bych. Já vím, že film nic nezmění, protože jde o složité, komplikované problémy, které se pořád znovu zamotávají. Nejsem v tomto směru vůbec naivní, ale já se nesnažil El Pasem dát rozkaz, příkaz, vyjádřit jednoznačný názor. Myslím, že je film dost otevřený. Vždyť i úředník Hloušek, kterého hraje Vladimír Javorský, není jednoznačně negativní postava, má jen své vidění světa. A jistá otevřenost El Pasa snad může přispět k tomu, že se nad vlastním viděním někdo zamyslí. A já rád říkám, že přemýšlení je cesta.

Jsou pro nás Romové společenským tématem?

Téma je to veliké a shodou okolností zrovna kulminuje - viz. Janov, Chomutov. Mně ale vadí snadná řešení - odebírání dávek a podobně. Myslím, že by se nad tím měla sejít elita společnosti a řešit vše ne stranicky, ale nějakou širší dohodou. Jednoznačné východisko je, podle mě, jen ve vzdělání, začněme od dětí.

Máte ještě i vy sám nějaké předsudky vůči Romům?

Když budu úplně upřímný, jít bydlet do ghetta se mi nechce. Já vím, jak vypadá zničený barák, co se tam dá vidět. Ale vždycky se snažím s Romy jednat jako rovný s rovným, což je zásadní věc. I žena, která je předlohou k postavě Věry, mi byla představena s tím, že s ní není možná řeč, už byla vystěhovaná na ubytovnu. Bavil jsem se s ní na rovinu, a to mi umožnilo poznat její příběh. Většina lidí toho ale není schopna, protože má pocit nadřazenosti, říkají si: Já jsem čistý, ty smrdíš. Mě hrozně rozčiluje, že se Romům vyčítá, že nepracují. Ale být nezaměstnaný přece není žádné velké štěstí. Jste zoufalí, k ničemu. Já nevím, který český podnikatel s rasistickými postoji by se dobrovolně stal od zítřka nezaměstnaný někde v příšerné čtvrti. Předsudků vůči Romům je strašná spousta, dospělí je neodstraní, jsou zažrané hluboko v nás.

Hlavní roli si v El Pasu zahrála neherečka Irena Horváthová.

Hlavní roli si v El Pasu zahrála neherečka Irena Horváthová.

FOTO: Falcon

El Paso končí poměrně otevřeně, jak dopadl skutečný předobraz postavy Věry?

Když jsem za ní byl před čtrnácti dny, vypadalo všechno idylicky, našla si muže, znovu se vdala. Pak jsem za ní byl předevčírem a mezitím se nad ní zase začalo smrákat.

Už jste natočil úspěšné Smrady, našel jste se v sociálních filmech?

Vidím v nich smysl, baví mě. Ale nebral bych je jako svou úzkokolejku, po které pojedu. Záleží, co život přinese.

Když to trochu nadsadím, je u nás i nějaká díra na trhu? Podobných filmů se moc netočí...

O díře na trhu se fakt mluvit nedá. Lidi o podobné snímky nestojí, a já jim je ani nechci vnucovat, ani mi to moc nevadí. Celý tlak být mladý, krásný, perfektně oblečený je tak silný, že se mu málokdo dokáže postavit, uvědomit si, co je v životě důležité, a být tím pádem v menšině, což není snadné ani příjemné.

(Zdeněk Tyc poskytl Právu rozhovor v souvislosti s březnovou premiérou filmu El Paso v českých kinech.)