Článek
Překvapila vás volba kritiků a kritiček Variety?
Vlastně musím říct, že ani ne. Náš film je obecně kritikou přijímán pozitivně.
Sledujete recenze?
Určitě ano. U nás je to vůbec první možnost zpětné vazby. Ale taky je pravda, že kritiků, kteří by se tady dali brát vážně, tolik není. A mnohem víc mě zajímá následný osud filmu, reakce diváků. V případě snímku Kdopak by se vlka bál jsme neměli nijak přehnané ambice, chtěli jsme, aby se hlavně líbil nám, cokoliv navíc je bonus.
Snímek byl vybrán na Berlinale, slavil úspěch na festivalu v Plzni, teď bude ve Varech. Stává se z něj festivalový film?
Neřekla bych. Tohle mnohem víc sedí na můj předchozí snímek Žralok v hlavě. Promítal se na patnácti přehlídkách po světě, ale doma zůstal nedoceněn. Až teď se k němu lidé postupně vrací.
Kdopak by se vlak bál je jiný případ. Je přijímán napříč spektrem – od diváků po odbornou veřejnost. Měli jsme návštěvnost 50 tisíc, což je výborné na to, jak malý film to je, jak skromnou propagaci jsme dělali a že ani podpora třeba ze strany televize nebyla nijak velká.
Ale já zas tak razantní rozdíl mezi festivalovým publikem a tím běžným nevidím. A festivaly se nám ozývají, to je pravda. Často právě ty, kde jsme už byli se Žralokem. Minulý týden jsme zahajovali Dny evropského filmu v rumunském Temešváru. Byli tam dva Češi a jinak samí Rumuni, měla jsem velkou radost, že s dějem šli a měli z něj zážitek. Na podzim tam dokonce vstupujeme do běžné distribuce.
Jak v kontextu festivalových úspěchů zpětně hodnotíte beznominační propadák na Českých lvech?
Lvi pro mě nejsou měřítkem ničeho. I když samozřejmě obecně je přínosné dávat ceny, ocenit něčí práci. Jenže poté, co Oldřich Kaiser nezískal ani nominaci za Žraloka v hlavě, nečekala jsem nic ani tentokrát. Pro mě je daleko cennější, když za mnou po projekci přijdou dva lidi, že se jim film líbil, že si při něm třeba vzpomněli na vlastní dětství.
Už víte, jak bude probíhat vaše účast na festivalu ve Varech?
Program mi chystají. Určitě tam budu mít spoustu povinností: rozhovory, schůzky s potenciálními koproducenty mých příštích filmů. Snad si to užiju, jezdím tam ráda.
