Hlavní obsah

Výběr Salonu: Jü Chua, Slavík, Delone, Randová, Stephens-Davidowitz a komunističtí funkcionáři

Právo, SALON

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V dnešním výběru Salonu najdete románovou grotesku o čínském ekonomickém zázraku, jejímž autorem je prozaik Jü Chua, poetické deníkové záznamy malíře a kreslíře Otakara Slavíka, prózu o brežněvovském lágru z pera Vadima Deloneho, eseje spisovatelky a myslitelky Ayn Randové na téma „chvála sobectví”, knihu o datech a uživatelích od Setha Stephense-Davidowitze a biografický slovník vedoucích funkcionářů KSČ.

Foto: ČTK

Rok 1936 na dače u Moskvy: zleva Marie Zápotocká, Bedřich Geminder, Zápotockého dcera Marie, Marta Gottwaldová, Klement Gottwald, Marie Švermová, Jan Šverma, dole Gottwaldova dcera Marta, Bruno Köhler a Rudolf Slánský.

Článek

Jü Chua

Jü Chua Bratři

Jü Chua Bratři Přeložila Petra Martincová.

Verzone

Foto: archív nakladatelství Verzone

Jü Chua: Bratři

Román o čínském ekonomickém zázraku viděném haškovsky vypouklou čočkou. V bláznivé grotesce frčí dějiny Číny od kulturní revoluce po dnešek a dvě postavy, nevlastní bratři, vymezují rozpětí toho, co a jak se odehrává. Plešoun Li je prvotřídní šejdíř s tahem na úspěch, o rok starší poctivec a dobrák Sung Kang si nakonec po všech útrapách dobrovolně lehne pod vlak. A kolem nich desítky figurek města Liou, které zvědavě sledují, co se děje, nevynechají příležitost, aby si přisadily, přimykají se k silnějším a rozhodně je ani nenapadne pomáhat bližním. Tragédie a komedie se doplňují jako jin a jang. Alegorický obraz země, v níž dochází k historicky jedinečné asimilaci kapitalismu a komunistické strany podobně, jako když se cudná žena milovaná oběma bratry promění v úspěšnou bordelmamá.

(Vybral Zdenko Pavelka.)

Otakar Slavík

Otakar Slavík Malířské smetí

Otakar Slavík Malířské smetí (deníkové záznamy)

Pulchra

Foto: archív nakladatelství Pulchra

Otakar Slavík: Malířské smetí

Deníkové poznámky si malíř a kreslíř Otakar Slavík (1931–2010), jenž je spojen s výtvarníky formujícími českou tvorbu šedesátých let, psal téměř až do své smrti. Nápady, zjištění, připomenutí, vnuknutí si vedle kresebných črt zapisoval v podobě veršů, takže takto v celku vydané texty připomínají zápisník básníka: u všech ikon / jak dělali / bělobu nebo prostor hostina / tmavá krajina / každý tak samostatně / zlatý kůň, černé moře –. Po podpisu Charty 77 emigroval Slavík do Rakouska, což mu umožnilo stát se pravidelným návštěvníkem slavných galerií a muzeí, vidět proslulá díla a být jimi fascinován. Tohle nejsou vzkazy budoucím generacím, jde o privatissimum, kterého se bohudíky můžeme účastnit. Cézanne byl padesát let obklopenej volama, / na rozdíl od něj mohu říct, / že jsem se od těch volů moc / nelišil.

(Vybral Jakub Šofar.)

Vadim Delone

Vadim Delone Portréty v ostnatém drátu

Vadim Delone Portréty v ostnatém drátu Přeložil Jakub Šedivý.

Prostor

Foto: archív nakladatelství Prostor

Vadim Delone: Portréty v ostnatém drátu

Ruský spisovatel Vadim Delone (1947–1983) patřil k těm osmi odvážným, kteří 25. srpna 1968 demonstrovali na moskevském Rudém náměstí proti okupaci Československa. Byl za to odsouzen na téměř tři roky do sibiřského lágru u Ťumeni, více než dva tisíce kilometrů od Moskvy (do města za války přesunuli Leninovo nabalzamované tělo). O ruské lágrové literatuře se moc nemluví, i když by se mělo. Protože literární mistrovství Solženicyna, Dovlatova či Šalamova je vždy propojené s popisem fungování represivních složek státu. Deloneův text o brežněvovském lágru, v jehož struktuře je politický vězeň něčím jako chybou systému a kde je Moskva pro naprostou většinu lidí jakýmsi městem na Západě, je díky autorově stylu někdy až tragikomickou kulturně-sociální studií o fungování uzavřeného systému s vlastními zákony a morálkou.

(Vybral Jakub Šofar.)

Ayn Randová

Ayn Randová Ctnost sobectví

Ayn Randová Ctnost sobectví Přeložil Jiří Kinkor.

Dauphin a Jiří Kinkor

Foto: archív nakladatelství Dauphin

Ayn Randová: Ctnost sobectví

Před několika lety vyšel i česky román americké spisovatelky a myslitelky ruského původu Ayn Randové (1905–1982) Atlasova vzpoura, v němž autorka zpracovala svůj filosofický systém nazvaný objektivismus. Jeho podstatná teze zní, že nejvyšším morálním cílem člověka je dosahování vlastního štěstí, z čehož plyne, že kapitalismus je vlastně jediným možným morálním uspořádáním společnosti. Kniha Ctnost sobectví z první poloviny šedesátých let, složená z přednášky Objektivistická etika a z esejů na podobná témata, v jejichž autorství se Randová střídá s Nathanielem Brandenem, musí už svým názvem popuzovat množství čtenářů, nicméně přečtěte si ji. Čím dál více žijeme v sociálních bublinách podobných názorů a s těmi odlišnými se vypořádáváme iracionálním způsobem. Jestliže někdo přichází s věcnými argumenty, nestojí za to postavit proti nim své vlastní? Máme ještě nějaké? Umíme s nimi zacházet bez emocí?

(Vybral Jakub Šofar.)

Seth Stephens-Davidowitz

Seth Stephens-Davidowitz Všichni lžou

Seth Stephens-Davidowitz Všichni lžou Přeložila Romana Hegedüsová.

Host

Foto: archív nakladatelství Host

Seth Stephens-Davidowitz: Všichni lžou

Kniha o datech, tedy o informacích o uživatelích, a o tom, v čem jsou zrádná a nebezpečná. Z testu 85 tisíc amerických uživatelů Facebooku vyplynulo, že milovníci harleyů mívají nižší IQ. Když je tahle informace zabudována v systému personálního hodnocení, chytrý člověk, který má náhodou rád harleye, nemusí dostat práci, na kterou by se možná velmi hodil. Údaj o věku na vašem účtu v kině může ovlivnit cenu online vstupenky, kterou si kupujete, protože počítačový algoritmus vyhodnotí vaši možnou ochotu platit. Vystudovaný filosof a ekonom a pak datový analytik Googlu vtipně, někdy se smyslem pro relativitu jak ze židovských anekdot, popisuje svět, kterému už neunikneme. Ale měli bychom vědět, jak funguje.

(Vybral Zdenko Pavelka.)

Biografický slovník vedoucích funkcionářů KSČ (1921–1989)

Academia a ÚSTR

Foto: archív nakladatelství Academia

Biografický slovník vedoucích funkcionářů KSČ (1921–1989)

Dvousvazková encyklopedická příručka, obsahující hesla o 326 vysokých představitelích Komunistické strany Československa od jejího vzniku v květnu 1921 až do zrušení čtvrtého článku československé ústavy o vedoucí úloze této strany na konci listopadu 1989, měla samozřejmě vyjít už na začátku devadesátých let, ale i tohle opožděné vydání má smysl. Pomáhá vědět, kdo byl kdo. A taky kdo chtěl kam, protože dějiny KSČ jsou i dějinami vyloučených, vyobcovaných, křivě obviněných, jsou dějinami trestů a občasného odpuštění. Tři velké vlny očisty ve stranickém žargonu: bolševizace v roce 1929, procesy proti spikleneckému centru na počátku padesátých let a normalizace po krizových letech 1968 a 1969, k tomu na Slovensku specifický boj proti buržoaznímu nacionalismu. A popravy členů ilegálních výborů za války. Skoro padesátičlenný kolektiv českých a slovenských historiků zpracoval životopisy (včetně literatury a fotografií) nejvýznamnějších funkcionářů či prominentních členů politické strany, jejímž programem byl třídní boj.

(Vybral Jakub Šofar.)

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám