Článek
Jiří Kolář
Jiří Kolář Rudý Havran / Nový don Quijote
Akropolis
Rozsáhlou básnicko-prozaickou skladbu Rudý havran objevil v Památníku národního písemnictví Petr Kotyk s Janem Šíchou v první polovině devadesátých let.
Ani autor o ní nevěděl. Poslal ji totiž v posledním dnu roku 1936 Vítězslavu Nezvalovi a v dopise mu psal: Děkuji i za břitvu podanou tonoucímu. Vedle tohoto na světlo vytaženého rukopisu je Nový don Quijote skromnějším souborem dosud rovněž nepublikovaných básní z let 1934–1936. Kolářovy juvenilie dnes svědčí zejména o třech skutečnostech: o básníkově okouzlení surrealismem (s nímž se o třicet let později rázně rozloučil), o výrazné máchovské inspiraci a konečně o tom, že Kolář byl od počátku skutečně mimořádným tvůrcem.
Jurij Vynnyčuk
Jurij Vynnyčuk Chachacha
Jurij Vynnyčuk Chachacha Přeložila Rita Kindlerová.
Kniha Zlín
Po antologii Expres Ukrajina (2008) se jeden z nejpozoruhodnějších současných ukrajinských autorů představuje v češtině povídkovou sbírkou, do níž zařadil hlavně texty ze sedmdesátých a osmdesátých let. Některé z nich prodal v roce 2007 ukrajinskému nakladateli bývalý příslušník KGB – i autor je považoval za ztracené, ale papír přežil i pád Sovětského svazu. Vynnyčukův humor je drsnější, než jsme v Česku zvyklí, s realismem jeho povídky nemají moc společného, ale v předmluvě autor pro české vydání leccos vysvětluje. I to, proč čte česky a překládá Hrabala.