Hlavní obsah

Výběr Salonu: Cha Ťin, Arrabal, Swift, Herrndorf a Latouche

Právo, SALON

Čekání na muže, na bláznivost, na dospělost a na rozum...

Článek

Cha Ťin

Cha Ťin Čekání na Lina

Cha Ťin Čekání na Lina Přeložil Petr Mikeš.

Odeon

Foto: Archív nakladatelství Odeon

obálka Cha Ťin: Čekání na Lina

Vojenský lékař Lin Kchung má v domovské vesnici, kam jezdí jednou za rok na pár dní, manželku. Svatba byla domluvena, manželství podle něj nefunguje. Ve městě, kde pracuje, udržuje vztah s Man-nu Wu, vzdělanou a moderní ženou. Linovi se podaří rozvést až po 18 letech. Příběh, začínající těsně po kulturní revoluci, se odehrává v průběhu zhruba dvaceti let. Tradice čínské vesnice a bouřlivé období politického chaosu. Staré mravy a byrokratická, zideologizovaná nařízení a kampaně. A mezi těmito mlýnskými kameny obyčejná lidská touha žít šťastně… Cha Ťin (1956) žije od roku 1985 v USA; tento román dosud v Číně nevyšel.

Fernando Arrabal

Fernando Arrabal Kámen bláznivosti. Kniha panická

Fernando Arrabal Kámen bláznivosti. Kniha panická Přeložil Denis Molčanov.

Dauphin

Foto: Archív nakladatelství Dauphin

obálka Fernando Arrabal: Kámen bláznivosti. Kniha panická

I když je Arrabal (1932) pro západní, především románskou Evropu kultovní postavou, u nás mu vychází knižně teprve třetí text (druhý prozaický). Španělský dramatik, filmový scenárista a režisér, básník i prozaik, který kvůli Frankovu režimu odešel v roce 1954 do Francie, patří k desítkám souputníků surrealismu. Nakažen Bretonem se na začátku šedesátých let odpoutává od příliš rigidního hnutí a vytváří s kreslířem Rolandem Toporem a filmařem Alejandrem Yodorowským (všichni tři samozřejmě zasáhli do mnoha dalších oblastí kultury) umělecké hnutí Panique. Kámen bláznivosti je tedy jakýmsi prvním panickým vkladem. Z nebe spadlo peří holuba a její lakované nehty. Na jednom z nich stálo drobným písmem: „Panika se vydá cestou představivosti.“ Součástí knihy jsou i Toporovy kresby a autorova předmluva pro české vydání, jejíž nadpis můžete číst dvěma způsoby: Předmluva k bohémům/Bohémům.

Graham Swift:

Graham Swift: Škoda že tu nejsi se mnou

Graham Swift: Škoda že tu nejsi se mnou Přeložila Olga Bártová.

Plus

Foto: Archív nakladatelství Plus

obálka Graham Swift: Škoda že tu nejsi se mnou

Rozvážný, pomalý, přesný a často se vracející zpět je proud Swiftowa vyprávění o Jacku Luxtonovi, který si jede pro tělo svého bratra Toma. Ten zahynul v Iráku; v den svých osmnáctin se nechal naverbovat do armády, aby se zbavil povinnosti zůstat na rodinné farmě v severním Devonu. Epidemie nemoci šílených krav a posléze slintavky a kulhavky, kvůli nimž ve Velké Británii zanikly stovky tradičních rodinných farem, vlastně dosud neskončila. Po zvířatech, většinou zdravých, a přesto utracených, se nákaza proměnila v jakousi nemoc rozpadu a zmaru.

Wolfgang Herrndorf

Wolfgang Herrndorf Čik

Wolfgang Herrndorf Čik Přeložil Michael Škultéty.

Argo

Foto: Archív nakladatelství Argo

obálka Wolfgang Herrndorf: Čik

Je vám čtrnáct, jmenujete se Maik Klingenberg a myslíte si, že jste nejnudnější kluk na světě. Ale i vy byste měl alespoň jednou za život absolvovat týden, ve kterém se nenudíte ani vteřinu, a je to ten nejsenzačnější a nejdobrodružnější tejden ve vašem životě. Protože, jak vám vštěpoval jeden starý předválečný komunista, co musel za války za trest střílet do Rusů: Carpe diem. Kniha Čik vyhrála Německou cenu za literaturu pro mládež a je faktem, že u nás takhle svižné, vtipné a chytré knížky pro -náctileté nikdo psát neumí. Ani Iva Procházková ne.

Serge Latouche:

Serge Latouche: Malé pojednání o poklidném nerůstu

Serge Latouche: Malé pojednání o poklidném nerůstu Přeložil Petr Fischer.

Za tratí

Foto: Archív nakladatelství Za tratí

obálka Serge Latouche: Malé pojednání o poklidném nerůstu

Současná ekonomika růstu je na základě dostupných dat už zcela zjevnou slepou uličkou, dokládá francouzský ekonom a dává si pozor, aby nebyl považován ani za levičáka, ani za pravičáka: selhává totiž celý koncept modernosti založený na rozvoji výrobních sil, ať už je to liberální kapitalismus nebo socialismus. Neoliberální kontrarevoluci, která ničí sociální stát, provádějí všechny země západní civilizace bez ohledu na to, jestli jim vládnou socialisté, nebo konzervativci. Opustit koncept růstu se nikdo neodvažuje, proto k nezbytné změně kurzu nestačí obyčejné volby, během nichž se dostane k moci nová vláda či získá hlas jiná většina… Je potřeba něco mnohem radikálnějšího, a tím je kulturní revoluce… Kudy na to? Jednu z cest vidí Latouche v růstu lokální autonomie.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám